Poměrně nenápadný železný hrot, který byl připevněn na dřevěném kůlu, je jedním z prvních archeologických nálezů na území města. Když ho v roce 1891 nalezli v zemi při výstavbě dolních kasáren na dnešním Štefánikově náměstí, mnozí se lekli.
Železný kůl byl zaražen do kostry ženy, která měla navíc oddělenou hlavu. Později byly ostatky identifikovány jako kostra Anny Wormové. Ač je podobný způsob pohřbení s kůlem v srdci často připisován vampyrismu, v tomto případě o žádný ochranný rituál nešlo. Anna Wormová nebyla upír, ale vražedkyně.
Právě stětí hlavy a následné posmrtné probodnutí srdce kůlem bylo v 16. až 18. století nejčastějším trestem pro ženy, které zavraždily své novorozené dítě. Někdy se také soudce rozhodl pro zahrabání odsouzené ženy zaživa do hrobu.
Smolné knihy Liberce vyprávějí příběhy
„Kůl byl po nálezu vystaven ve Vlastivědném muzeu města Liberce, odkud po jeho zrušení přešel spolu s dalšími předměty do sbírek Severočeského muzea v Liberci. Nyní je k vidění v expozici Liberecké fragmenty,“ upřesňuje mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička.
„Historie nabízí řadu příběhů, které patří společně s dalšími doklady doby do mozaiky, díky které máme možnost poznat etapy dějin nám už velmi vzdálených. V tomto případě si můžeme událost spojit s konkrétním místem, a to je jistě pro řadu Liberečanů zajímavé,“ dodává náměstkyně hejtmana pro kulturu Květa Vinklátová.
Příběh Anny Wormové se muzejním historikům podařilo najít v takzvaných smolných knihách Liberce, do kterých se zaznamenávaly výpovědi osob podezřelých z hrdelních zločinů. Jsou tak jedinečným záznamem toho, jak kdysi fungovalo soudnictví.
Ortel smrti vyslechla za uškrcení novorozence
Anna Wormová nepocházela z Liberce, ale z Pokratic u Litoměřic. Nicméně v Liberci, kam později odešla, byla 10. května 1759 odsouzena k smrti, protože 1. března téhož roku uškrtila v Dolním Hanychově své novorozené dítě.
Poprava proběhla patnáct dní po rozsudku. Případ vyvolal velký zájem veřejnosti. Vše začalo v osm hodin na náměstí před radnicí, kde stál stůl potažený černým plátnem, na kterém byla položena černá dřevěná hůl. Kolem radnice se tísnil dav měšťanů.
Městský soudce Johann Friedrich Klinger promluvil k lidem, aby se chovali klidně a nezpůsobovali povyk. Poté přivedl kat Martin Borg hříšnici z vězení. Doprovázeli ji čtyři duchovní.
Soudní úředník hlasitě přečetl ortel, soudce vstal, zlomil hůl a hodil ji odsouzené k nohám. Poté se za zvuku zvonů všichni vydali směrem k popravčímu vrchu, který stál na místě dnešních dolních kasáren.
Po příchodu na místo zpovědník Johann Just promluvil opět k lidu a pronesl poslední modlitbu. Následně kat setnul Anně Wormové hlavu.
Tělo popravené uložili do hrobu asi 60 kroků od šibenice a podle rozsudku jí ještě kat probodl srdce železným hrotem kůlu.
