Plátenický dům koupil před deseti lety Ivo Kaderka, šéf Tenisového svazu ČR i se svou ženou. Ta následně založila občanské sdružení HB 1587, kterému dům na dvacet let pronajala.
Památka byla ve značně zchátralém stavu a podle odborníků jej majitelé zachránili doslova za minutu dvanáct.
„Střechou zatékalo, podlahy se propadaly. Ti všichni majitelé předtím nechali dům zdevastovat a i kdyby se na něm mělo pracovat ještě dalších deset let, tak dobrá zpráva je ta, že je zachráněný,“ říká Jaroslav Dejmek, kronikář v Horní Branné.
Opatrně s ním souhlasí i památkáři. S majiteli ale příliš dobré zkušenosti nemají. Podle nich sice dům zachránili před spadnutím, neodbornými zásahy mu ale z pohledu památkové péče ubližují.
„Problematické jsou přístavby, například obrovský bazén ve dvoře anebo sklepy před hlavním vstupem. S námi tyto úpravy pan Kaderka neprobíral, ale domu škodí,“ zmínil Tomáš Kesner z památkového úřadu.
Kaderka památkáře nešetří
Ani Ivo Kaderka však památkáře nešetří. Podle něj to jsou hlavně oni a byrokratické úřady, kteří rekonstrukci protahují, na jedno razítko prý čekají i rok.
Historie domuHistorie Plátenického domu se datuje od roku 1587. Jeho nejznámějším majitelem byl František Střížek. „Na Benecku byli v té době všude tkalci, které na svých stavech doma tkali plátno. Střížek jim dodával materiál, hotové dílo pak skupoval a formanskými vozy plátno rozvážel až do Janova, do Hamburku. V Plátenickém domě bylo jakési centrum textilního průmyslu,“ přiblížil kronikář Dejmek. V novodobé historii pak v roce 2002 získala Plátenický dům firma Reopa, která si nechala zpracovat projekty na jeho renovaci. Jenže na ni nikdy nesehnala peníze. Dům proto nabídla k prodeji. |
„Měli jsme například předepsanou střešní krytinu, která stála přes milion korun. Pak přišla jedna vichřice a střecha nevydržela. Tak jsme ji vyměnili, dali tam odolnější, která sice z dálky vypadala jako břidlicová, ale podle památkářů v ní bylo více plastu, než si představovali. Takže jsme ji museli sundat a dát tam jinou, na vlastní náklady samozřejmě. Někdy nařizují nesmysly a hlouposti,“ přiblížil Kaderka.
Stavbu protáhly i přeložky vodovodního řadu, protože přes pozemky vede obecní vodovod. A na zabudování do země čeká i nová čistička odpadních vod, Horní Branná totiž nemá kanalizaci.
Ačkoli na to dům zvenčí ani trochu nevypadá, interiéry jsou už prý v zásadě hotové. Majitelům se podařilo zrestaurovat vzácné fresky i sochy.
„Je tam připravená také galerie, kaple i muzeum, do něhož jsme nakoupili exponáty jako jsou staré tkalcovské stavy, kolovraty, ruční mandly, lamačky lnu. Expozice bude sledovat historii tkalcovství od lněného semínka až po hotové plátno. Ukáže návštěvníkům, jak vlastně celý proces probíhal,“ vysvětlil Kaderka.
S otevřením domu investoři spěchají
Aby si na sebe dům vydělal, bude nabízet hostům i ubytování v několika apartmánových pokojích. A dalším lákadlem pro turisty má být i venkovní společensko-sportovní hala. Ta je zatím ve stadiu zrodu a kvůli ní se musela udělat i změna územního plánu.
„To je i ten důvod, proč zatím nespěcháme s otevřením. Protože kdybychom teď dali domu život a za půl roku tam zase začaly jezdit tatrovky a bagry, které budou stavět halu, to je nesmysl. Chceme to otevřít, až bude všechno hotové,“ doplnil Kaderka.
Hala má být v retro stylu, aby alespoň trochu do prostředí zapadla. Podle Martiny Housové z odboru památkové péče jilemnického úřadu je kulturní památkou pouze Plátenický dům, na přilehlé pozemky se památková ochrana přímo nevztahuje.
V určitých případech je prý možné korigovat podobu nové stavby v rámci památkového zákona. Rekonstrukci domu sledují od jejích začátků a ne vždy stavební zásahy ocenili.
„Oprava je v některých ohledech kontroverzní, například úprava nádvoří Plátenického domu. Mnohé části byly zachráněny, ale ještě hodně věcí na obnovu čeká,“ doplnila Housová.
Kaderka čelil kvůli rekonstrukci kritice
Kaderka by památku rád zpřístupnil ještě letos. Při pohledu na dům a jeho okolí tomu ale místní lidé příliš nevěří. „Nepočítám s tím, že by se to v dohledné době otevřelo,“ zmínil starosta Horní Branné Luboš Zimmermann. Záchranu památky ale oceňuje. Doufá také, že do obce přitáhne turisty.
„Všechny věci mají svůj vývoj a zásadní jsou peníze. Na začátku to vypadalo jednoduše, ale pak jsme museli řešit třeba hranice pozemků, opěrné zdi, sehnat veškerá povolení. Nechci ani říkat, kolik už peněz oprava spolykala, jen by to vyvolalo zlobu a závist,“ prohlásil investor Kaderka.
Ten v začátcích rekonstrukce čelil kritice poté, co na opravu získalo občanské sdružení dotaci deset milionů korun ze státního rozpočtu, při takzvaném „porcování medvěda“.
Kaderka byl totiž v té době na postu náměstka ministryně školství zodpovědný za tělovýchovu. A peníze tehdy prý získal jen kvůli svým kontaktům s politiky.
„Bez té dotace by tam dnes zůstala hromada starých cihel a pískovců. Už když jsme to koupili, byla to ruina,“ brání se Kaderka.
