Na obnově rybníka se začne pracovat už zhruba za měsíc.
„Je to velká zakázka a takřka rok trvalo, než se vše vyladilo. Poté probíhalo zpracování veřejné zakázky. K zadávacím podmínkám se muselo vyjádřit i ministerstvo kultury a byl to poměrně složitý proces,“ vysvětlil ředitel územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec.
Rekonstrukce vyjde na třináct milionů. „Už je to vysoutěžené a v současné době běží odvolací lhůta, která vyprší příští týden. Pokud se nikdo neodvolá, podepíšeme smlouvu a někdy od března by se mělo začít s obnovou. Ta by měla skončit letos,“ ubezpečil Kadlec.
Pracím předcházel archeologický výzkum
Revitalizaci Zámeckého rybníka, jenž byl podle archeoložky z liberecké pobočky Národního památkového ústavu Renaty Tišerové založený podle písemných pramenů pravděpodobně ve středověku, musel předcházet archeologický výzkum.
„Pohybovali jsme se na několika místech, přičemž jako nejzajímavější se ukázal severní záliv, respektive místo původního mlýnského náhonu. Tam, kde sídlí dnes nad rybníkem obchod s nábytkem, býval totiž ve středověku obrovský mlýn, který fungoval už na konci čtrnáctého století. Víme, že k němu vedl masivní náhon. Vzhledem k tomu, jakou měl mlýn obrovskou dimenzi, nemohl mu stačit pouze průtočný náhon, proto musel mít ještě rybník, aby byl dostatek vody pro několik mlýnských složení,“ vysvětlila archeoložka.
Bylo pravděpodobné, že něco z mlýnského náhonu mohlo zůstat na místě dodnes. „To se potvrdilo. V severním zálivu u ústí bývalého středověkého náhonu se nám podařilo zachytit krásně zachované dřevěné konstrukce, pravděpodobně haltýře nebo rybího loviště. Ty však nepocházely ze středověku, ale z období renesance. Dělali jsme dendrochronologický průzkum a vyšlo nám období kolem roku 1550. Mimochodem, je to řemeslně velmi zručně provedená záležitost,“ prozradila Tišerová.
Nález zůstane v bahně
Archeoložka proto zapracovala na tom, aby se změnil projekt obnovy rybníku a bylo možné konstrukce na místě ponechat. „Povedlo se. Projektant své dílo překreslil a změnil.“ Konstrukci však nikdo neuvidí.
„Ležela po staletí v bahně bez přístupu kyslíku a dřevo je nakonzervované. Jakmile by se vytáhla ven a nějak ukazovala, okamžitě by začala hnít a to by byl konec. Konstrukce se zaizoluje a znovu se ocitne pod nánosem říčního písku a postupně se usazujícího rybničního bahna,“ objasnila Tišerová.
Na obnovu rybníka budou archeologové dohlížet i nadále. „Během odbahnění a prací na jeho březích je možné, že se objeví ještě nějaké zajímavé věci. Byla by to nenahraditelná ztráta, kdyby skončily na lžíci bagru,“ uzavřela Tišerová.
