„Mým cílem při utváření výstavního programu galerie je v Liberci pravidelně představovat to nejlepší z českého současného umění a vytvářet nový kurátorský pohled v širších historických a filozofických souvislostech. Zároveň chci naplno využít potenciál výjimečného výstavního prostoru bývalých lázní,“ říká ředitel galerie a zároveň kurátor dvou výstav Filip Suchomel.
První výstavou, kterou pomohl sestavit, je Cesta do dalekého Horozemí od Patrika Hábla. „Krajiny Horozemí evokují tradiční malbu Dálného východu, což je tak trochu také můj profesní zájem. Nesou základní rysy asijské krajinomalby reprezentované vertikálními svitkovými obrazy,“ pokračuje Suchomel.
Háblovo dílo návštěvníci nepřehlédnou. V Bazénové hale vytvořil oceňovaný malíř i pedagog mystickou krajinu hor a vodopádů Horozemí. „Jsou to práce, kde Patrik opouští obrazovou linii a přechází do jiných, velkých formátů,“ vysvětluje ředitel galerie.
Na ochozu Bazénové haly se návštěvníci seznámí s vývojem Háblova imaginativního pojetí krajiny od konce 90. let do počátku druhého desetiletí 21. století. Podbazénová hala pak naopak představuje aktuální a současnou autorskou tvorbu. Výstava Cesta do dalekého Horozemí potrvá do 11. února příštího roku.
Nebezpečné vázy
Na patro mezi obě velké haly umístila galerie výstavu výtvarníka Jiřího Davida. Ten se proslavil například svojí prací s neonem. Nezapomenutelné je jeho červené srdce pod Pražským hradem v závěru posledního funkčního období prezidenta Václava Havla.
David u skla zůstal, tentokrát ale svoji pozornost soustředil na vázy. A to přímo Nebezpečné vázy, jak zní název jeho výstavy. „V roce 2018 se Jiří David při navrhování dekorací pro nový hotel Nezvalova archa v Olomouci rozhodl překonat svůj dlouhodobý despekt ke sklu jako líbivému a podbízivému materiálu a ve spolupráci s mistry skláři vytvořil v malé sklárně v Bohdalově na Vysočině soubor originálních váz z foukaného skla,“ říká za galerii Šárka Pleslová.
Autor Havlova srdce rozsvítil UFO nad Libercem. Snad nespadne, přeje si |
Vázy musí být v galerii za sklem, jelikož jsou skutečně nebezpečné. Už proto, že jsou doplněny o žiletky, ozubená kola či ostnatý drát. Své o tom ví i jejich autor. „Zranil jsem se o ně a krvácel. A nejen já, v Olomouci se o ně zranili další dva lidé,“ vzpomíná Jiří David.
Třetí výstava, Staletím navzdory, pochází ze sbírek Oblastní galerie. Několik velmi cenných dřevěných soch z různých historických období představuje kurátorka výstavy Michaela Kubišová ve zcela novém hávu. Pod rukama restaurátorů se je podařilo navzdory času téměř oživit.
„V průběhu uplynulého desetiletí zrestaurované dřevěné sochy představují i pohled na samotný restaurátorský postup každého z odborníků,“ dodává Pleslová. Výstavy Nebezpečné vázy a Staletím navzdory potrvají do 25. února 2024.
