Učitel tělocviku, rodák z Vratislavic nad Nisou, který to dotáhl až na Obergruppenführera SS. Vůdce sudetských Němců v Československu, který se podílel na jeho rozbití.
Válečný zločinec Konrad Henlein zůstává i 74 let po konci druhé světové války čestným občanem Liberce. Iniciativa hnutí První republiky to chce změnit.
„Nechceme Henleina vymazat z historie, zmínka o něm ať dál zůstává. Ale je nemyslitelné, aby byl čestným občanem, protože to byl člověk, který zničil Československo, příslušník okupační moci a esesák,“ zdůvodňuje Matouš Bulíř, předseda hnutí První republika.
Jde o novou stranu hlásící se k husitství, nacionalismu a antiislamismu. Ve volbách do europarlamentu dostala 0,03 procenta hlasů.
Petice, s níž strana obráží Liberec, má podle Bulíře zatím jen tři sta podpisů. Až jich sežene tisíc, hodlá ji odevzdat libereckým politikům, aby se k ní vyjádřili.
„Podpisy sbíráme pomalu. Mladí lidé vůbec neví, kdo to Henlein byl. Ptají se nás, jestli ještě žije. Jiní nechtějí podepsat, protože to je prý politika. Další třeba řeknou, ať si to vyřídí Němci. Takže ukončení sběru podpisů nebude hned tak. Ale neustaneme a budeme po Liberci pokračovat i v jiných městech, kde mají mezi čestnými občany podobné zločince,“ vysvětluje Bulíř.
Podle primátora Liberce Jaroslava Zámečníka (SLK) je vyškrtnutí Henleina ze seznamu čestných občanů nesmysl, neboť by se tím měnila již jednou odehraná historie. Sám prý ale nebude bránit zastupitelům v tom, aby o tomto bodu na jednání hlasovali.
„Sám za sebe říkám ne. Nechť se budoucí generace dozvědí, že tehdejší zastupitelé si Konráda Henleina považovali. Ať je to dokumentem tehdejší doby. Zdviženým prstem,“ hodnotí Zámečník.
„Nedávno jsem vystoupil v našem partnerském městě Augsburgu. Zmínil jsem tam našim německým přátelům, že máme Henleina mezi čestnými občany a vysvětlil, že je to jakési memento toho, jak se mezi našimi národy kdysi pokazily vztahy. Přijali to s velkým pochopením.“
Pro První republiku je ale toto vysvětlení málo. Pokud radnice Henleina nevyškrtne, hodlá zahájit mediální očerňovací kampaň. „Uděláme jim negativní reklamu. Zveřejníme jejich fotografie a napíšeme: „Toto jsou lidé, kteří trpí zločince na čestném seznamu,“ vyhrožuje Matouš Bulíř.
„Argument, že je to memento doby, neuznávám. Kdyby dnes dali čestné občanství někomu, z koho se zítra vyklube pedofilní vrah, tak mu ho vezmou šmahem a taky neřeknou, že když se mu to jednou dalo, ať mu to nechají.“
Vyškrtnutí by vyvolalo lavinu dalšího škrtání, míní historik
Podle pracovníka Severočeského muzea v Liberci, badatele a spisovatele Ivana Rouse, je seznam čestných občanů plný kontroverzních jmen a vyškrtnutím jednoho by otevřelo cestu k vyškrtnutí všech.
„Pokud otevřu tabulku s čestnými občany, tak tam vidím: von Czernhausena za zásluhou o město a stát v roce 1853. Tedy za rakouský stát. Ritter von Artha v roce 1866 za chrabré vystupování pro německé právo a ve stejném roce von Hoefler za hájení práva německého lidu, o dva roky později von Beust pro podporu Rakouska. V roce 1872 to byl von Koller za zásluhy o říši. V roce 1939 tam máme Henleina za sjednocení sudetských Němců a kousek za ním další zločinec Gottwald. Stejně tak tam je Kopecký, jeden z nejtvrdších stalinistů. Když by se mělo škrtat, tak jednomu se bude líbit to, jinému ono. Henlein vzhledem k jeho historické roli se sice nebude líbit nikomu, ale jeho vyškrtnutí by nejspíše vyvolalo lavinu dalšího škrtání. Takže za mě ne,“ zdůvodňuje Ivan Rous.
S existencí nacistických či komunistických pohlavárů se přitom města v Libereckém kraji vypořádávají velmi rozdílně. V Semilech zrušili čestné občanství rovnou deseti osobnostem s poukazem na to, že nebyly zvoleny podle zákona. Jejich volba měla být tajná, hlasovalo se však veřejně a tudíž jim titul ani nikdy nenáležel. Tímto způsobem ze seznamu vypadli rudý prezident Klement Gottwald, ale i jeho ministr vnitra Václav Nosek, dále pak někdejší předseda parlamentu Josef David nebo člen exilové vlády v Londýně Jan Šrámek. Doplatil na to ale spisovatel Ivan Olbracht, který byl takto ze seznamu vyškrtnut také.
Klementu Gottwaldovi sebrali v Turnově čestné občanství fikaněji. „Odňali jsme mu pouze titul čestného občana. Na jeho seznamu už navždycky zůstane a kdokoliv si to tam může dohledat. Dali jsme tím najevo, co si o něm myslíme, ale zároveň nevymazali ten fakt, že čestné občanství dostal,“ vysvětlil starosta Turnova Tomáš Hocke (NB).
Spolu s Gottwaldem takto vzali titul i Alexandrovi Cjurovi, jehož v roce 1983 ocenili za „utužování vztahů mezi ČSSR a SSSR“, ve skutečnosti to však byl představitel brutální okupační moci.
Na čestném seznamu Turnova dodnes zůstávají poměrně obtížně zařaditelná jména, například pochybné postavičky ruského partyzánského odboje Andrejev a Krutějev nebo kapitán donských kozáků Karpovič Ivan Pikalov.
