Jméno a dílo Jiřího Jiroutka rezonují uměleckými kruhy nejen v Liberci. Jeho precizní, povětšinou černobílé fotografie si vydobyly uznání v Evropě i ve Spojených státech. Vážné zdravotní komplikace však nedávno připravily šestapadesátiletého umělce o zrak.
Koncem února postihla osobitého fotografa rozsáhlá mozková příhoda. Kvůli ní se ke svému povolání v takové podobě jako dříve už nevrátí. S neutuchající podporou rodiny a přátel se však pozvolna vrací do života.
„Vzhledem k tomu, že žil sám, zůstal bohužel bez pomoci příliš dlouho. Poslala jsem k němu dceru, až když mi druhý den nezvedal telefon, což nebylo jeho zvykem…“ vzpomíná sestra Andrea Jiroutková, která o Jiřího nyní pečuje.
Václav Havel i oba Ještědy. Galerie představuje práci libereckého fotografa |
Přestože mu lékaři zachránili život, záhy měli o diagnóze jasno. Ztráta zraku je trvalá, stejně tak ochrnutí na pravou polovinu těla. Do nemocnic v Liberci a Praze za ním přijížděly návštěvy z celé republiky. Zařízení ve Vršovicích ale musel fotograf nakonec opustit a na výběr zůstaly dvě možnosti: otevřít mu dveře do léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN), nebo jej přijmout do domácí péče.
„Od začátku jsem věděla, že Jirka půjde k nám, ale tohle bylo příliš brzy. Potřeboval odbornou rehabilitační péči a alespoň malinko se vrátit do života. Bohužel o ležícího nesamostatného pacienta v žádném rehabilitačním zařízení neměli zájem,“ konstatuje Jiroutková.
Online sbírka zabrala
Jedinou výjimkou bylo centrum ve Chvalech, odkud se pak přestěhoval k sestře do rodných Loun. Zde denně rehabilituje a pomalu dělá pokroky. Jeho šanci na to, že se znovu začlení do dění kolem, zvyšuje i online sbírka, která v sobotu dopoledne skončí.
Z původně cílených 150 tisíc korun se dosud vybralo přes 900 tisíc. Přispělo na pět stovek dárců – příznivců, přátel, spolužáků, klientů, studentů i kolegů. Často připojili také slova podpory.
„Jirko, vůbec nepochybuju, že to zvládneš – stejně, jako jsem nepochybovala, že mi roztrháš fotky, když nebudou stát za nic. Drž se a taky nepochybuj,“ píše jedna ze studentek.
Rodina z vybraných peněz zaplatí léčbu, rehabilitace i ošetřovatelku. „Jirka má sílu, snahu a odhodlání to zvládnout. Myslím, že v jeho stavu je to důležitější než výsledky CT,“ podotýká Jiroutková.
Rozeznatelná tvorba
Jedním z dlouholetých přátel, kteří za ním do Loun jezdí, je i kolega Šimon Pikous. Jiroutkova tvorba je podle něj snadno rozeznatelná. Vyznačuje se až pedantským přístupem k fotografii, který se projevuje zejména pečlivou kompozicí, hledáním linií a tonalitou. „Typickým znakem všech jeho fotografií je preciznost nejen v kompozici, ale i v tisku a na vystavených obrazech,“ popisuje Pikous.
Největší Jiroutkův fotografický přínos vidí v obrovském cyklu o obou Ještědech, který přesahuje kraj i republiku. „Škoda, že asi nebude dokončen projekt o LVT a designéru Jiřím Jiroutkovi, jmenovci a vzdáleném příbuzném,“ míní Pikous.
Podle něj Jiroutek coby lektor Liberecké školy fotografické svým vedením, komentáři a zpětnou vazbou ovlivnil mnoho studentů. „Nebál se říci naplno, co se mu nelíbí, ale vždy měl i místo pro radu nebo pochopení,“ dodává Pikous, který mu na škole stále drží místo.
Blyštivý diamant Liberce. Kniha připomíná ikonický obchodní dům Ještěd |
„Jak to jen zdravotní stav dovolí, chci jej brát na přednášky. Myslím si, že i to je pro Jirku motivace a vzpruha. Už se těším na debatu s ním, byť může být jaksi moderovaná… Uvidíme.“
Při své příští návštěvě prý Jiroutkovi přiveze jednoduchý fotoaparát na film, se kterým umělec – byť nyní postrádá jeden ze základních smyslů – začne znovu fotit. „Tak mi to alespoň Jirka slíbil a moc se na to těší,“ říká Pikous.
Ač čeká Jiřího Jiroutka ještě spousta práce, kvůli svému zdravotnímu stavu se k profesi fotografa nejspíš už nevrátí. Díky přátelům, kteří mu jsou nesmírnou oporou, by se však mohl zase začlenit do společnosti i do uměleckého prostředí.
„Když se s ním člověk baví o něčem v minulosti, ta hlava slouží míň. Když jsem mu vyprávěl o landartovém festivalu a popisoval instalace, reagoval velice adekvátně. Myslím, že každá návštěva má pro něho velký význam v rehabilitaci. Kdo můžete, stavte se za ním,“ vyzývá při vzpomínce na svou nedávnou návštěvu student a příznivec Jiroutkovy tvorby Svatopluk Velkoborský.
22. srpna 2023 |
