Na Ještědu by mohly časem vzniknout dvě nové nádrže. Podle libereckého primátora je dnes k dispozici vodní nádrž s akumulací 14 tisíc metrů krychlových.
„Už nyní by v zimním období bylo potřeba 50 tisíc metrů krychlových,“ zmínil liberecký primátor Tibor Batthyány.
Omezená kapacita nádrže brzdí areál
Jedinou retenční nádrž plní voda ze Slunného potoka. Při plném výkonu zasněžovacího systému stačí voda na tři dny výroby sněhu. „Pro zasněžení kopce vyčerpáme vodu zhruba třikrát,“ přiblížil okolnosti zasněžování sjezdovek ředitel Sportovního areálu Ještěd Jan Svatoš.
Omezená kapacita nádrže brzdí areál v rozvoji a brání v posílení technologie zasněžování.
V době nestálého počasí využívá areál každou vhodnou příležitost k výrobě sněhu. Nemůže ale použít výkonnější čerpadla, díky nimž by se doba zasněžování zkrátila.
„Teď dostáváme sto litrů za vteřinu. Kdybychom byli schopní dávat 200 litrů za vteřinu, efektivita by se zvýšila. Nádrž by pak ale byla zhruba za den prázdná,“ uvedl Jan Svatoš.
Areál dnes zasněžuje přibližně 160 tisíc metrů čtverečních. Za sezonu v závislosti na povětrnostních vlivech jako je mráz nebo síla větru vyrobí přibližně 200 tisíc metrů krychlových technického sněhu.
Plocha, kterou bude areál zasněžovat, se ale časem zřejmě zvětší. Středisko pracuje na vybudování nové široké sjezdovky. Díky ní má být lyžování na Ještědu bezpečnější a komfortnější. Začne u horní stanice čtyřsedačkové lanovky Skalka a skončí u centrálního parkoviště. Sjezdovka má mít šíři zhruba šedesát metrů.
Na zasněžování areálu bude potřeba 150 tisíc kubíků vody
Plány na rozšíření areálu představil i šéf slovenské společnosti Tatry Mountain Resort (TMR) Igor Rattaj, která provozuje například sjezdovky ve Špindlerově Mlýně. Společnost má zájem získat Ještěd do pronájmu na 25 let.
Pokud se Rattaj s městem dohodne, stojí TMR o stavbu dalších sjezdovek a rozšíření stávajících.
„Při výhledovém rozšíření areálu bude pro zasněžování potřeba 150 tisíc kubíků vody,“ zmínil Tibor Batthyány. K zasněžování se dnes používá i pitná voda. Mnozí to kritizují.
„Je to voda, co prošla úpravou, my ji vracíme zpět do přírody. V tom problém nevidím. Zasněžování to ale prodražuje,“ uvedl primátor.
Plány na rozšíření možností zasněžování mluví o dvou retenčních nádržích na 20 tisíc a 120 tisíc kubíků vody. „V zimě by pomohly při zasněžování, v létě by zadržovaly v krajině vodu,“ dodal primátor.
„Hodně záleží na tom, jak komplexně se to pojme. Ještěd může být celý zalesněný smrky, nebo tam mohou vedle sebe růst pěkné smíšené porosty s loukami. Pokud by se nádrže udělaly přírodním způsobem a nebyly by to jen betonové jímky, může to mít na přírodu spíš pozitivní dopad. Město si to ale musí dobře ohlídat,“ domnívá se Jan Korytář, náměstek primátora, který stál u zrodu Nového pralesa na Ještědském hřebeni.
Hydrologická studie má zhodnotit současný stav a návrh možných řešení k zajištění vody pro ještědský areál. Vedení města zakázku na vypracování studie za více než půl milionu korun zadalo bez výběrového řízení Petru Vítovi. Tento odborník má podle primátora dlouholetou zkušenost při řešení vodohospodářské problematiky.
