Spíte před začátkem sezony klidně, když nejdou teploty pod deset stupňů?
Věřím, že bude povedená zima. Všechny pranostiky, které předpovídají studenou zimu, letos vycházejí, tak se snad bát nemusíme.
Má vůbec smysl investovat do lyžařských středisek v Česku v době, kdy jsou zimy prokazatelně dlouhodobě teplejší?
To jsou podobné otázky, jako se ptát vydavatelů, zda má v době čteček ještě smysl číst knihy. Navíc kdo ví, zda se skutečně bude dál oteplovat. Je spousta názorů na to, že přijde spíše menší doba ledová. Ale i na padajícím trhu se dá slušně investovat. Navíc technologie zasněžování jde dopředu a s technickým sněhem si jde pomoci mnohem více než v minulosti. To je například to, co Ještědu podle mého názoru velmi chybí.
Vystačíte si s technickým sněhem i ve vyšších plusových teplotách než dosud?
Vývoj jde dopředu, ale nelze popřít fyziku, i když to některé areály zkoušejí. Ta hlavní změna je ve výkonnosti, dnes jsme schopni za tři dny připravit svah, když jsou dobré klimatické podmínky, ale nesněží. Z lyžařských areálů se stal normální byznys, dříve to byla spíše aktivita sportovců a nadšenců.
V lyžařském byznysu se pohybujete dlouho, jak se mění chování lyžařů?
Dříve se na hory jezdilo lyžovat, teď se na hory jezdí trávit volný čas. Znamená to, že ubývá těch, kteří soutěží v tom, kolikrát sjedou kopec a jezdí od rána do večera. Naopak přibývá těch, kteří na horách nejen lyžují, ale tráví čas i jinak. Je to podobné jako s dovolenou u moře. Spousta lidí jede k moři, ale v moři se příliš nekoupe a mají tam jiný program. Dnes už nejsou horská střediska jen o lyžování, ale i o dalších aktivitách. To znamená, že se musí mnohem více řešit i letní využití středisek, v Tatrách i Špindlerově Mlýně vidíme velké nárůsty lidí v létě.
Co to pro vás znamená?
Jde o to, nabídnout lidem na horách co nejvíce možností zábavy. Proto se snažíme hodně prodávat celosezónní či celoroční permanentky, děláme z našich areálů něco jako lyžařský klub. Je to pro nás něco jako členství v golfovém klubu či fitku, lidé nemusí řešit, kolik stojí jednodenní jízdenka, ale mohou k nám jezdit kdykoliv.
Jak vám do této strategie zapadá Ještěd?
Je unikátní v tom, že má zázemí velkého města, něco jako Innsbruck v Rakousku. V Česku není nikde tak velké město s dobrým kopcem na lyžování. Nabízí se nám tu spousta možností hlavně pro jednodenní lyžování, areál je hodinu po dálnici od Prahy. Chceme z Ještědu udělat více zážitkovou destinaci, než je dosud. Výhodou je, že je tu i odpovídající zázemí, dobré ubytování. Určitě chceme začlenit Ještěd do naší sítě i samotnou permanentkou, aby lidé nemuseli lyžovat stále na stejném místě.
Jaké máte s Ještědem plány?
Investice plánujeme v rozmezí 250 až 750 milionů korun. Čtvrtmiliarda je minimum hlavně do lepšího zasněžování. Chceme sjezdovky rozšířit a vybudovat osvětlení, aby se dalo lyžovat i večer. Myslím, že se klidně během několika let můžeme dostat na 250 tisíc lidí za sezonu (dosud 50 tisíc ročně, pozn. red.).
Zajímají vás i jiná zařízení na Ještědu?
Zajímá mě všechno. Lanovka, sjezdovky i vysílač. Dozvěděl jsem se, že ta raketa je pro Liberečany něco jako pro Pařížany Eiffelovka. Sice o ní mnoho nevím, ale třeba by nebylo od věci společně s městem nebo krajem vysílač vlastnit. To, že dnes patří Českým radiokomunikacím, ještě nic neznamená, přece ho do budoucna nutně vlastnit nemusí. V případě lanovky jsem jednal s Českými dráhami.
Na Slovensku pod sebou máte i ubytování, je to i model pro Ještěd?
Na Slovensku jsme ho řešili proto, že jsme ho chtěli mít pod kontrolou. Slováci nejsou vhodný národ pro služby, každý je tam trošku Jánošík, který nechce dělat někomu sluhy. Trvalo nám dlouho, než jsme je to naučili.
Mezi provozovateli zimních středisek se s obavami mluví o tom, že mladí nechtějí tolik lyžovat. Jak to vidíte vy?
Zatím těžíme z velmi dobré poptávky, 15 až 16 procent populace u nás lyžuje. Samozřejmě, v porovnání s Rakouskem či Švýcarskem je to málo, ale jsme na stejných hodnotách jako například v Německu. Mladší generaci si musíme vychovat a přilákat ji, udělat lyžování trendy a moderní. K tomu jsou potřeba speciální akce, aby lyžování bylo zážitkem. Například v rakouském Ischglu zahajují sezonu koncertem Madonny. Něco podobného může být přece i tady. Třeba Ještěd je pro takový koncept lákání mladých velmi dobrý.
Je zajímavé, že zmiňujete Rakušany jako vzor, přitom jste si je letos dost naštval výroky, že tamější střediska neumějí moc řídit...
Ona je to ale částečně pravda. Ano, jejich střediska jsou skvělá, ale dělají stále vše stejně. Neřeší vůbec nové věci a technologie. My už polovinu skipasů prodáváme přes internet a aplikace, u nich to jsou zlomky procent. A všechno to stojí peníze navíc. A realitou je, že bojují s úbytkem zejména Němců, proto tak intenzivně lákají například Čechy nebo Poláky. Ale myslím, že vnímání českých hor se už tady výrazně zlepšilo, i když, pokud se podíváte na internet, diskuse jsou stále plné chytráků, kteří považují české hory za něco špatného.
Platí stále váš zájem o vstup do rakouských středisek?
Ano, se dvěma vedeme konkrétní jednání. Určitě to nebude plné převzetí, spíše koupě části podílu. Vidíme tam pěkné možnosti spolupráce, například přes naše celosezónní skipasy. Nemohu říct konkrétní názvy, jen to, že leží v dobré dojezdové vzdálenosti z Česka.
