„O nestorech kea se říká, že jsou to nejinteligentnější papoušci světa. I u nás v zahradě si stále s něčím hrají. V původní voliéře nám rozebírali stěny, vytahovali dráty ze zdi nebo se naučili otevírat řetízkovou zábranu u dveří,“ vzpomínal Jan Hanel, kurátor chovu ptáků z liberecké zoo.
Na nenechavost nestorů kea museli myslet i při stavbě nového pavilonu a důkladně zabezpečit každý centimetr. „Do nových expozic umístíme i několik hlavolamů s relativně složitými postupy, které mají papoušky na nějaký čas zabavit a zaměstnat,“ prozradil ornitolog.
V opačném případě by se mohli pustit do detailního prozkoumávání elektřiny nebo čerpadla. „Jsou schopní se velmi intenzivně dopracovávat ven,“ upozornil. Dosud se jim to v liberecké zoo nepovedlo.
Spolu s prvním párem papoušků před lety přišlo i varování o jejich destrukčních sklonech, takže si na ně dávají chovatelé pozor.
Nestoři kea nejsou nároční na stravu – krmí je semeny, ovocem, zeleninou nebo i tvarohem. Ve své domovině si příliš nevybírají, nepohrdnou totiž ani zbytky z popelnic, a kvůli útokům na ovce se stali trnem v oku novozélandským farmářům. Ti je mnoho let lovili, proto je v současné době nestor kea ohroženým druhem.
V Liberci žijí od roku 2008, místní zoo patří mezi jednu z mála evropských institucí, kterým se daří je dlouhodobě odchovávat.
„Máme dva páry, říkáme jim mladý a starý. Starý pár, který je umístěný vpravo, je u nás od roku 2008 a má za sebou asi devět odchovů. Samička z mladého páru je zatím jejich poslední mládě. Tu jsme spárovali se samcem z Brna,“ popsal Hanel. Na první pokusy o hnízdění si chovatelé ale ještě rok či dva počkají, až budou papoušci pohlavně dospělí.
Voliéra ochrání papoušky před nákazou
Dříve nestoři kea sdíleli expozici s dalšími druhy ptáků v pavilonu tropů. Nová voliéra je rozdělená na dvě části a je mnohonásobně větší než ta předchozí. Vnitřní prostor užívají ošetřovatelé, slouží také pro přípravu krmiva, zároveň by měl usnadnit hnízdění papoušků.
A kdyby se v okolí zoo zhoršila situace s ptačí chřipkou, bylo by možné papoušky izolovat, aby se předešlo případné nákaze. „Není náročné je udržet spokojené, jsou to všežravci. Udělat takové podmínky, aby se cítili tak dobře, že zahnízdí, je ale podstatně horší. Potřebují přesné rozměry hnízdní budky, minimálně metrový hnízdní tunel. Také se musí změnit krmná dávka a hlavně musíte mít štěstí na pár,“ zdůraznil Hanel.
Zoo je v chovu natolik úspěšná, že její mláďata jsou součástí párů po celé Evropě. Kvůli nedostatku prostoru v Liberci museli dříve ptáčata ihned přemisťovat do jiných zoologických zahrad, například do Stockholmu nebo Wroclawi. Díky nové voliéře to však odpadne. Dá se rozdělit na dvě menší části, jako nyní, nebo naopak spojit.
Stavba nového pavilonu trvala přibližně půl roku a vyšla asi na deset milionů korun s DPH. „Máme teď hotový menší pavilon pro papoušky, na sezonu nové občerstvení ve spodní části zahrady, ale připravujeme také nový pavilon žiraf. A hlavně architektonickou soutěž na Údolí ohrožené divočiny, tedy na rozvojovou plochu nad silnicí,“ vyjmenovala Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Ten, kdo čekal, že po převzetí zoologické krajem se zde všechno zlepší z měsíce na měsíc, si podle ní musí uvědomit, že zahrada je složitý organismus. „A je třeba postupovat tak, abychom investovali peníze co nejefektivněji,“ dodala.
