Mluví o stále ne zcela probádaném podzemí Liberce. Upozorňuje především na to, že se stále nepřistoupilo k preciznímu geodetickému zaměření a výškovému zanesení podzemích chodeb do plánů.
O řadě potenciálně nebezpečných podzemních prostor většina lidí neví a chybí revize jejich současného stavu. „Pro Liberec jsou to kostlivci ve skříni,“ říká Petr Brestovanský.
O tom, že jen planě nestraší, svědčí dva roky starý případ, kdy se dělníci při opravě Sokolovského náměstí skutečně propadli do chodeb, o kterých neměli předem informace. Při následném průzkumu se zjistilo, že vedou velmi nestabilní zvětralou žulovou horninou.
Pod Sokolovským náměstím přitom existuje celý komplex sklepů a chodeb. Za války docházelo k jejich vzájemnému propojování, aby je bylo možné využít v případě nebezpečí náletu. V některých desítky let nikdo nebyl.
Zatím je detailně zmapována a geodeticky zaměřena jen oblast podzemí kolem hospody Zlatý Beránek. A stav těchto žulových chodeb tehdy geology nemile překvapil. O místech sklepů bez výztuh mluvili jako o nebezpečí do budoucna.
Zapotřebí bude další posudek
„Hornina je tam velmi zvětralá a muselo se v ní dobře kopat. Riziko zhroucení v některých prostorách, které nejsou dodatečně zpevněné a jsou jen vyražené, tam proto je. Opadávají už teď. Rozhodně by se tím měl ještě někdo odborně zabývat. Zapotřebí bude třeba další posudek,“ řekl během průzkumu geolog Roman Hadacz.
„Viděli jsme, jak je strop původního sklepa o metr a půl propadlý a pod ním je vysypaná hornina. Podobně pro představu vznikala přírodními procesy propast Macocha. A v menším měřítku to také takto vypadá pod Sokolovským náměstím. Do budoucna to může být velký problém,“ zmínil archeolog Brestovanský.
Silnice protínající Sokolovské náměstí je frekventovaná a ani otřesy z automobilové dopravy chodbám nesvědčí.
Podle náměstka pro technickou správu majetku města Tomáše Kysely je ale už podzemí této části města zmapováno a problémy nehrozí.
„Zpevnila se konstrukce chodby, aby nedošlo k možnému propadu komunikace přes Sokolovské náměstí. Teď už je tam železobetonová deska a místo je zabezpečeno. Nehrozí tam nebezpečí pro auta, chodce ani obyvatele domů,“ tvrdí Tomáš Kysela.
Nikdo neví, jak hluboko chodby pod zemí jsou
Nezmapovaných chodeb a sklepů je však podle archeologa Brestovanského pod Libercem celá řada. Nikdo přitom neví, jak hluboko pod povrchem jsou. Podle Brestovanského se navíc do chodeb dostává komunální odpad nebo je do nich svedena kanalizace.
„Víme třeba, že neslavně skončily sklepy nedaleko Libereckého zámku. Ty, které dřív patřily slavnému Valdštejnskému pivovaru. Jejich stav je velmi špatný, ale kromě pár nadšenců o skutečném stavu nikdo neví a soustavně se jimi nikdo nezabývá,“ varoval Brestovanský.
„Beránka se podařilo zmapovat, protože se podzemí propadlo. Měly by se ale zmapovat všechny podzemní prostory a to by pak mělo být na magistrátu k dispozici v případě různých stavebních záměrů. Detailní studie proto velmi chybí,“ dodal.
Náměstek Kysela souhlasí s tím, že podobné zmapování podzemí je důležité nejen z pohledu bezpečnosti, ale i budoucího rozvoje Liberce. Zatím se ale k průzkumům přistupuje spíš v souvislosti s jednotlivými stavbami ve starém městě.
Na nákladný soustavný průzkum nejsou peníze. „Neděje se to plánovitě, ale děje se to. Faktem je, že do budoucna bychom chtěli mít podzemí zmapováno zcela precizně. „Rozpočet města není nafukovací, mohla by to ale řešit nějaká dotace,“ uzavřel náměstek Kysela.
