Dnes už se tam netěží a patrně ani těžit nebude. Možná v pravěku, zcela jistě ve středověku se tam ale rudy dobývaly.
Ostatně, dnes už zapomenutou hornickou minulost odrážel i původní název Liberce - Reichenberg. Bohemista a specialista na místní jména Antonín Profous ve svém díle uvádí, že jde o „místo u bohaté hory“.
Na zajímavá místa spojená se zapomenutou hornickou minulostí celého území kolem Ještědu teď upozorňuje nová, čtrnáct kilometrů dlouhá naučná stezka. Cestu se 14 zastaveními z Karlova na Panenskou Hůrku vybudovala s Lesy ČR společnost Archa 13. Na jaře ji Klub českých turistů přibere do svého systému značených tras.
„O této minulosti Liberce a okolí se dnes už většinou neví, v krajině ji připomínají jen stopy v terénu. A lidé myslím nevnímají ani ty terénní nerovnosti. Chtěli jsme na tuto hornickou historii upozornit a přiblížit ji,“ uvedl Petr Pimek ze společnosti Archa 13.
Jedná se o počátek připravovaného rozsáhlejšího projektu. Archa počítá s tím, že se u zastavení objeví časem také dřevěné repliky hornického vybavení jako třeba rumpály nebo větráky.
Terén jako z Jáchymova
V plánu je i vybudování hornického skanzenu se zpřístupněnou štolou. Archeologové v ní dokonce objevili středověké výdřevy nebo hornická želízka.
„Štolu ještě nemůžeme zmínit, vše je teprve na začátku, čekají nás teprve jednání s ministerstvem. Faktem je, že těch štol, kde se těžilo a jež jsou dnes často zpola zavalené, je v okolí Liberce celá řada. Pohyb v nich je zatím nebezpečný,“ nastínil člen Archy 13 a archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský.
Na místa spojená s dobýváním rud dnes v krajině často upozorňuje jen zvrásněný terén s prohlubněmi a kopečky, podobný, jaký lze spatřit v okolí Jáchymova nebo Kutné Hory. Také ty přibližuje stezka.
Jedno ze zastavení naučné stezky zavede návštěvníka do malé vesničky Panenská Hůrka u Bílého Kostela. Jedná se o nejstarší doložené centrum dolování na Liberecku. Součástí je i hřbitov, kam byli pochováváni také potomci horníků. Fungoval do konce druhé světové války.
„I ta vesnice stojí na haldách a v okolním lese je spousta zavalených šachet. Dolovalo se tam od středověku,“ přiblížil místo Petr Brestovanský. Patrně se tu rudy dobývaly už ve čtrnáctém století, dolování v patnáctém století mají ale historici písemně doloženo.
Rozkvět hornictví byl na Liberecku v 15. a 16. století
„Existuje písemná zmínka, že roku 1425 získala Žitava od císaře Zikmunda monopol na výkup veškerého olova, které na Panenské Hůrce vytěžili. Tato zpráva říká, že Žitava odebírala celou produkci z Panenské Hůrky,“ přiblížil archeolog Brestovanský.
Historie dolování na Liberecku je ale spíš starší. Ve středověku projevily o zmíněný prostor zájem šlechtické rody Donínů, kteří vlastnili panství Grabštejn a dále Bibrštejnů spojených s panstvím Frýdlant. Ti také postavili hrad Hamrštejn, v pramenech poprvé zmiňovaný roku 1357.
„K témuž roku je datovaná první zpráva o dolování na panství Grabštejn. V ní se Jan a Jindřich z Donína z větve Neurode vzdali podílů, které měli po svých strýcích na dolech v ‚okolí Grabštejna‘. Pravděpodobně v místech dnešní Panenské Hůrky,“ řekl Brestovanský.
Rudné hornictví bylo podle něj v rozkvětu koncem 15. a v první polovině 16. století. Pak už na něj navázalo jen dolování chudých železných rud v Kryštofově Údolí a v okolí Chotyně. Třicetiletá válka zničila hornictví úplně. K několika pokusům otevřít staré rudné doly došlo podle Brestovanského až sto let na to.
„Jako příklad lze uvést rok 1773, kdy říšský hrabě Christoph Christian Clam Gallas pověřil průzkumem starých dolů hormistra Josefa Johanna Tschapecka z Kutné Hory. Ten však těžbu nedoporučil, přesto hrabě věnoval 3000 zlatých na vyražení pokusné štoly v Hutním koutě u Panenské Hůrky.“
Petr Brestovanský připomíná, že zájem o oblast nastala znovu až v padesátých letech 20. století.
„Severočeský rudný průzkum prováděl v Údolu Sv. Kryštofa několik desítek metrů hluboké vrty a začal s hloubením nové průzkumné šachty. Na lokalitě Andělská Hora vyzmáhal 461 metrů chodeb,“ připomněl Brestovanský.
K posledním pracím patří revize opuštěných důlních děl z roku 1998, kterou vyhotovila Geoindustria a.s., na jejímž základě byly všechny vstupy zabezpečeny proti vniknutí.
