Při budoucích revitalizacích parku bude město zohledňovat, že jde o pietní místo, řekl náměstek primátora Jiří Janďourek. Vždy se bude pracovat s nějakým povědomím toho, co je pod tím, dodal. Podle něj nelze kosterní pozůstatky libereckých předků přemístit jinam.
„Mám pocit, že historie toto vrstvení zná. Příkladem u nás je Nerudovo náměstí. Tam je také pohřebiště lazaretu z války v 18. století,“ uvedl Janďourek. Na pohřebiště na Nerudově náměstí upozorňuje informační tabule, taková bude možná v budoucnu i v Budyšínské ulici.
„Pokud bude probíhat revitalizace parku, a já bych byl rád, kdyby proběhla, protože to je jeden z významných parků v našem centru, tak si myslím, že by tam mělo být minimálně na informační bázi vše o historii toho místa řečeno,“ řekl náměstek.
Jako hřbitov sloužilo toto místo zřejmě v letech 1832 až 1956. „V 50. letech, když se tento hřbitov rušil, tak se měly všechny hroby exhumovat a odvézt náhrobky. A pak tady vznikl park,“ řekl archeolog Severočeského muzea Petr Brestovanský. Současný výzkum na pěti náhodně vybraných místech, která se propadají, ale podle něj potvrdil, že ostatky pochovaných lidí zde jsou stále.
„Zjistili jsme, že všechny hroby jsou na místě, nikdo nic neexhumoval. To znamená, že toto místo je sice hezký park, ale stoprocentně zůstává hřbitovem, který je jedním z nejdůležitějších míst vůbec pro Liberec,“ uvedl archeolog. Hroby jsou podle něj zhruba na třech hektarech a pochované jsou zde i význačné osobnosti města z doby, kdy začalo být významným průmyslovým centrem.
V jedné hrobce nalezli archeologové ostatky manželky soukenického mistra Franze Demutha. „Ten byl z té velké a známé rodiny Demuthů. Dodnes stojí Demuthova továrna na Soukenném náměstí. Je to ta budova vedle lékárny U Orla,“ dodal Brestovanský. Rozita Demuthová je z pohledu historie zajímavá i tím, že pocházela z rodu Rohnů. Z něj je nejznámější Jan Karel, který napsal takzvanou Rohnovu kroniku. „To je jediná historie o Liberci, která byla pořádně sepsána někdy před 300 lety,“ řekl Brestovanský.
Průzkum archeologů v parku by měl trvat do listopadu. Některé kosterní ostatky poté dostanou ke zkoumání antropologové. „Na zpracování do laboratoří půjdou i další věci, které tady nalézáme. To znamená zbytky rakví, dřev, nějaké textilie. Máme tady i krásné architektonické prvky ze starých hrobek. Myslím, že stojí za to nějakým způsobem to zaznamenat, anebo minimálně na to upozornit,“ dodal archeolog.
Po dokončení průzkumu budou odkryté hroby opět zakryty. „Bude to nějakým inertním materiálem tak, aby nebyly poškozeny, aby tam zůstaly a samozřejmě se to zrevitalizuje do podoby, která tam byla,“ dodal náměstek primátora.
