Kopec, který je děravý jak ementál. Jeskyně lákají takřka půl století

Seriál   6:30aktualizováno  6:30
Bozkovské dolomitové jeskyně svou miliony let vytvářenou krásou lákají lidi do svých chodeb už téměř půl století. První amatérští jeskyňáři je objevili v roce 1947 a později i zdokumentovali.

Odstřel horniny v lomu na Vápenci tenkrát odhalil podivnou puklinu vedoucí do temnoty země. Kdo do díry vstoupil první se už neví, jedním z prvních průzkumníků byl pozdější profesor na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze Ferry Fediuk, tehdy student geologie.

Fotogalerie

V dopise České speleologické společnosti nedávno zavzpomínal, jak prvosestup do jeskyní vypadal: „Když jsem se tenkrát vysoukal vstupním otvorem zpět na povrch, stál na kraji lomu nějaký místní strejda a zahalekal na mě: „Tak co, mladej, jaký to tam je?“ Odpověděl jsem mu: „Pěkný, ale krátký.“ A on na to: „To nic, to je jen začátek. Tenhle kopec je děravej jako ementál,“ vzpomínal Fediuk na svůj průzkum tehdy prvních 35 metrů jeskyní.

A skutečně. Pozdější svědectví lidí, která ovšem musíme brát s rezervou, hovoří například o tom, že v místě dnešních jeskyní se plašili koně a lidé se sem báli chodit. Že by snad místní vesničané o existenci podzemí věděli už předtím? Pokud ano, rozhodně ho nenavštěvovali. V jeskyních se totiž nenašly žádné stopy po lidech.

Krápníková výzdoba má 250 tisíc let

„První dutiny jeskyně vznikly přibližně před 70 miliony let. 250 tisíc let je pak stará jejich krápníková výzdoba. Zcela určitě byly jeskyně po celou dobu uzavřené, nikdy se tu nenašla sebemenší stopa po lidské činnosti,“ upozorňuje provozní technik jeskyní Miroslav Šimek.

Bozkovské jeskyně přitom nemají žádný tajemný původ. Ví se, že vznikaly statisíce let postupným rozpouštěním vápenitého dolomitu slabě kyselou vodou, která vyplňovala podzemní dutiny. Nerozpuštěný křemen pak vytvořil pórovité a bizarní útvary. V pozdějších dobách pak vznikala krápníková výzdoba.

Labyrint chodeb krášlí krápníky a charakteristické křemenné lavice, římsy a lišty. Vystupují ze stěn i stropů ze všech stran a popouštějí uzdu lidské fantazie. Díky objevitelům získaly jména jako Hřebínek, Anděl, Panenka, Tři králové, Přilba či Betlém.

Ale zpět k objevování jeskyní. Díra v zemi u Bozkova kvůli komunistickému převratu v roce 1948 zůstala bez povšimnutí, nikomu nestála za to, aby se jí někdo soustavně věnoval a nebo vynakládal peníze za její prozkoumání, takže až do roku 1954 se nedělo nic. Tehdejší předseda místního národního výboru Josef Kurfiřt byl však také nadšeným speleologem, takže otvor vedoucí do hlubin země jej nenechal spát.

S kopáním pomáhala celá vesnice

Spolu s dalšími jeskyňáři objevili spleť chodeb s krápníkovou výzdobou. Nejprve pronikli závalem do Staré jeskyně, kde objevili vstup do jeskyně Překvapení. Pak už se do objevování zapojili i speleologové z krasové sekce Národního muzea v Praze a brzy se podařilo proniknout do Nové jeskyně s Jezerním dómem. Podzemí bylo objeveno!

Tehdy pomáhal s kopáním doslova celý Bozkov. Josef Kurfiřt na to vzpomínal v kronice: „Bozkováci místo na Akci Z chodili kopat do jeskyní. Okresní tajemník strany z toho byl nesvůj: „A co družstvo, soudruzi, na to nezapomínáte?“ „Ne, ne, dole vždy nabírá kbelík jeden družstevník a jeden soukromě hospodařící zemědělec. A tak už máme 22 nových přihlášek!“

Objevitelská horečka byla tak silná, že v prvních dvou letech po Kurfiřtově průzkumu bylo poznáno 80 procent všech chodeb. Těch je k dnešnímu dni 1100 metrů, avšak návštěvníci se dostanou do asi 450 metrového okruhu. Ke zpřístupnění jeskyní veřejnosti byla ale ještě dlouhá cesta, bylo nutné některé izolované jeskyně propojit, jinde odčerpat hladinu vody, jinde zas zvýšit profil, aby se turisté nemuseli plazit po břiše.

Vybudoval se chodník vedoucí jeskyněmi, systém zábradlí a osvětlení. V roce 1969 sem zavítali první návštěvníci. A chodí jich rok od roku více.

Každý rok sem zavítá přibližně 70 tisíc lidí

„Ročně sem přijde kolem 70 tisíc lidí. Teď v létě je to asi tisícovka denně, po Češích nejvíce Poláci, Němci, Holanďané, Belgičané a Izraelci. Je jich tolik, že abychom všechny uspokojili, musíme pouštět dolů do jeskyní skupiny v desetiminutových intervalech,“ připomíná Miroslav Šimek.

Poznejte podzemí Čech, Moravy a Slezska

Bozkovské jeskyně vábí lidi hned z několika důvodů. Krom toho, že jsou to jediné dolomitové jeskyně v zemi, jsou to jediné přístupné jeskyně na severu Čech. Takže když je v létě horko k padnutí a nebo v zimě málo sněhu na sjezdovkách, lidé automaticky míří do podzemí.

„Lidi sem láká tajemno. V jeskyních už dávno nejsme doma a lidé chtějí znovu zažít ten pocit. A ne vždy je to pocit příjemný. Děláme v Jezerním dómu svatební obřady na přání a svatební hosté se tu leckdy necítí dobře. Je to zkrátka jiný svět,“ líčí Dušan Milka, vedoucí jeskyní. Největší problém jeskyně navštívit pak mají klaustrofobici, tedy lidé se strachem ze stísněných a uzavřených prostor.

 „Takových lidí sem chodí překvapivě dost, denně třeba i několik. Oni znají velké jeskyně v cizině, kde to zvládají, ale netuší, že my jsme proti nim myšími dírami,“ upozorňuje provozní technik jeskyní Miroslav Šimek. 

A popisuje poslední případ turistky, která úzkostí nebyla schopna projít ani první jeskyní z celého labyrintu. „Byla úplně v šoku, bílá, dezorientovaná. Museli jsme jí posadit na gauč, dát ji nějaké pití a vlídně si s ní povídat, než se po dvaceti minutách uklidnila,“ vzpomíná.

Největší problémy mají v jeskyních malí lidé

Další paradox: Největší problémy v jeskyních pak mívají lidé malého vzrůstu. Zatímco dlouháni jsou vycvičeni životem a zvyklí se všude sklánět, menší lidé naučení všude projít tu leckdy doslova narazí. „Občas to končí odřenými hlavami. Lidi jako jsem já si myslí, že při jejich výšce se jim nemůže nic stát a pak koukají,“ směje se Šimek.

Ne všechny takové případy však končívají humorně. V 80. letech točila Československá televize v Bozkovských dolomitových jeskyních seriál Tajomný ostrov. Jeden z herců při akční scéně povyskočil a udeřil se do čela.

„Okamžitě ztratil vědomí. Panovala obava, že si hnul s páteří a že to bude špatné. Nakonec pobyl v nemocnici jen týden, zotavil se a později tu seriál dotočil,“ vzpomíná Dušan Milka, který v jeskyních pracuje 44 let.

K incidentu tehdy došlo v Jezerním dómu, kde se nachází největší podzemní jezero v Čechách. Je dlouhé 24 metrů a široké 16. Jeho průměrná hloubka je 1,5 metru, ovšem v některých prohlubních a dírách dosahuje sloupec vody až 8,5 metru. Jeho krystalicky čistá voda láká lidi, aby do něj házeli mince pro štěstí.

Z vody z jezírka si vaří čaj

Průvodci to nevidí rádi, kyselá voda totiž narušuje nekvalitní obal mincí, ty pak na dně nechávají rezavé skvrny. Ty se odstraňují rejžákem. Fleky nechávají hlavně mince s kovovým jádrem a obalem z mosazu a mědi. „Ale je v podstatě jedno, co tam hodíte za mince, voda si poradí s každou měnou, i tou sebetvrdší,“ směje se Miroslav Šimek.

Voda z jezírka přitom neslouží jen k obdivu, ale průvodci a správci ji pijí. Tedy, ne že by brčky srkali během prohlídek, ale berou si ji do konvice a vaří z ní pravý bozkovský jeskynní čaj.

„Nemá specifickou chuť, podle rozborů je ale kvalitní. Překvapivě není tvrdá, navzdory obsahu vápence. Díky okolním břidlicím je mírně kyselá, což kompenzuje tu tvrdost,“ vysvětluje Šimek.

Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v okrese Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu, mají od roku 1999 status národní přírodní památky.

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v okrese Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu, mají od roku 1999 status národní přírodní památky.

Do Bozkovských dolomitových jeskyní se dá dojet autem buď přes Železný Brod, a nebo ze Semil. Vlaková zastávka zde není, dá se sem dojít procházkou ze zastávky Jesenný. Správci jeskyní doporučují rezervovat si čas prohlídky, na náhodného turistu by se kvůli obrovskému zájmu o prohlídky jeskyní už nemuselo dostat.

Příští rok 23. března si jeskyně připomenou 50. výročí jejich zpřístupnění a správa jeskyní kvůli tomu chce sezvat všechny průvodce, kteří za půlstoletí v jeskyních provázeli lidi. „Nemáme na všechny kontakt. Prosíme je, aby se nám sami ozvali, rádi bychom je pozvali na velkou vzpomínkovou akci,“ uzavírá Dušan Milka.

Soupeři v boji o Senát na Chrudimsku odhodili rukavice

Daniel Herman v pražském volebním štábu KDU-ČSL. (6. října 2018)

Zatímco před druhým kolem senátních voleb na Svitavsku o sobě kandidáti ODS Michal Kortyš a ČSSD...

Ve sklípcích jako z Hobita se před vínem skladovala řepa a brambory

Vrbické sklípky vypadají jako z románů od Tolkiena.

VIDEO Seriál Ne nadarmo se jihomoravské obci Vrbice nedaleko Břeclavi přezdívá Hobitín. Návštěvníkům malebné...

Poštovní štola nabízí výlet do dob dávných horníků, kovy dobývali i ohněm

V Poštovní štole je k vidění i replika původního dřevěného důlního zařízení, v...

VIDEO Seriál Díky množství drahých a barevných kovů se hora Příčná nad Zlatými Horami na Jesenicku stala jedním...

V podzemí přehrady, kterou vybudoval Baťa, je nebývale sucho

Hrázný Rudolf Huml zná podzemní prostory přehrady jako málokdo, chodbu prochází...

VIDEO Seriál Rozsáhlou vodní plochu, která se táhne údolím mezi Zlínem a Fryštákem, nelze minout. Protíná ji...

Obyvatelé skalních domků ve Zderazi zavěšovali děti pod strop nad zvířata

Skalní obydlí ve Zderazi na Chrudimsku. (12.7.2018)

VIDEO Seriál Kdysi nenápadná vesnička Zderaz na Chrudimsku nedaleko Toulovcových Maštalí se stává čím dál...

Část ústeckého krytu je neprozkoumaná, od války ve štole nikdo nebyl

Štola uvnitř krytu.

VIDEO Seriál Reflektor osvětluje štolu vyhloubenou v roce 1942 ve skále pod ústeckým zámečkem Větruše. Na její...

Kopec, který je děravý jak ementál. Jeskyně lákají takřka půl století

Bozkovské dolomitové jeskyně lákají do svých chodeb návštěvníky už téměř půl...

VIDEO Seriál Bozkovské dolomitové jeskyně svou miliony let vytvářenou krásou lákají lidi do svých chodeb už...

Nejčtenější

Jablonec vyhlásil kvůli sněhu kalamitní stav, chodníky uklízejí i vězni

Jablonec nad Nisou se potýká se sněhovou kalamitou. (9. ledna 2019)

Po vydatném sněžení vyhlásilo město Jablonec nad Nisou kalamitní stav. Ulice a chodníky jsou zavalené a technické...

Husté sněžení a vítr v Česku. Bez elektřiny je přes šest tisíc odběratelů

Současný obrázek typický pro sněhem zapadlé krušnohorské obce

Sněžení a silný vítr nadále komplikuje život v Česku. Podle ČEZ je nyní bez proudu přes šest tisíc odběratelů, E.ON...

Libereckého podnikatele žaluje OSA, v obchodě s potravinami pouštěl hudbu

Palác Dunaj prošel zvenčí citlivou rekonstrukcí.

Kvůli rádiu pouštěnému ve velkoprodejně Dunaj stojí liberecký podnikatel Alexandr Kendik před soudem. Zažaloval jej...

Z Jablonce vyvezli už osm set tun sněhu, kalamita potrvá přes víkend

Sníh pomáhají v Jablonci nad Nisou odklízet také vězni

Kalamitní stav v Jablonci nad Nisou vyhlášený městem ve čtvrtek ráno potrvá minimálně do pondělí. Na deponii už bylo...

Spěšný vlak v Liberci prorazil zarážedlo a vjel až na nástupiště

Spěšný vlak v Liberci projel návěstidlo, které zakazovalo další jízdu, prorazil...

Na nástupiště libereckého nádraží vjel po půl sedmé ráno vlak. Prorazil zarážedlo a skončil až v prostoru, kde se...

Další z rubriky

V kraji chybí přes sto policistů. Civilní sektor nás předhání, říká odborář

(ilustrační foto)

V Libereckém kraji chybí desítky policistů, navzdory náborům se díru stále nedaří zacelit. Policisté přitom oslovují...

Školy si nepřipouštějí šikanu, budou proti ní bojovat herci i youtubeři

Ilustrační snímek

Liberecká radnice chce zamezit šikaně na základních školách. Pro učitele chystá školení, zapojit chce i známé...

Oprava můstků v Harrachově je v nedohlednu, vlastník se pře se státem

Legendární světové skokanské můstky v Harrachově chátrají.

Skokanské můstky v Harrachově zatím budou dál chátrat. Jejich současný vlastník se pře se státem o pozemky pod nimi....

Najdete na iDNES.cz