Není to jeho první dílo tohoto druhu; libereckými čtvrtěmi se literárně zabýval již dříve. „Po Františkovu a Kateřinkách, kterým jsem se věnoval v letech 2007 a 2008, tentokrát vstupuji na půdu „pravého“ Liberce,“ uvedl autor v předmluvě ke knize.
Fotogalerie |
Liberec III neboli Jeřáb, který se táhne od centra města až na konec Americké ulice, kde kdysi stávala jatka, je osobitou čtvrtí.
„Jeřáb neoplývá honosnou vilovou zástavbou jako jiné části Liberce. Má však svá zákoutí se zajímavou historií, vytvářející svérázného genia loci. Významně jej poznamenal zejména dynamický vývoj města ve druhé polovině devatenáctého století s nástupem industriální architektury, která byla jedním z charakteristických rysů přerodu Liberce ve významnou metropoli severních Čech,“ poznamenal Bock.
Čtvrť desítek komínů
Faktem je, že z Jeřábu se v minulosti tyčily do výšky desítky komínů. Jejich počet během uplynulých let značně prořídl, nicméně objekty továren zde stojí stále. Jen některé z nich již neslouží původnímu účelu, ale prošly konverzí, jako například bývalá textilka Hedva, z níž je dnes zábavní Centrum Babylon.
Kde se vlastně vzal název Jeřáb? Poprvé se objevil 8. ledna 1612 ve vrchnostenské gruntovní knize, v níž byl zapsán pomístní název Kranichsberg. „Podle ptáka jeřába, nebo jména dřívějšího rychtáře se tak nazývalo stoupající návrší v místech dnešního nádraží spolu s loukami a polnostmi z jeho obou stran táhnoucími se až k Nise, které byly původně součástí růžovodolského rychtářství,“ popisuje Bock.
Velká pozornost je v knize věnována dosud opomíjené části Liberce III za nádražím, která si díky pozdní zástavbě uchovala svůj ráz podnes.
Třešinkou na dortu hodnotné publikace jsou přílohy v jejím závěru.
Adresář domů i seznam výčepen
První z nich je adresář domů podle čísel popisných od roku 1926 až do současnosti. Následuje abecední seznam ulic a náměstí v Liberci III s uvedením českých i původních německých názvů, prvních zmínek a změn.
Dalším dokumentem je přehled vývoje počtu domů a obyvatel Liberce III a vnitřního Liberce od roku 1789 a na závěr přichází vyčerpávající seznam výčepen, hostinců, hotelů, vináren a kaváren, které na Jeřábu působily nebo stále působí - a to i s časovými údaji o jejich vzniku, případném přejmenování nebo zániku.
