Fárová se narodila v roce 1928 v Paříži francouzské profesorce Anne Moussu a diplomatovi Miloši Šafránkovi. Po studiích francouzského gymnázia v Praze si vybrala dějiny umění a estetiky na Filosofické fakultě UK.
Fotografii se začala věnovat v padesátých letech - na popud svého muže Libora Fáry. Osudovým setkáním se pro ni stalo seznámení s Henri Cartierem-Bressonem v roce 1956, díky němž se zkontaktovala s významnými světovými fotografy agentury Magnum Photos.
Ty čtenářům a milovníkům fotografie představila v letech 1958-1973 v malých monografiích. V 70. letech pracovala pro Uměleckoprůmyslové muzeum, pro nějž dala dohromady fotografickou sbírku. Mezitím i vyučovala na FAMU.
Autorka monografií Františka Drtikola a Josefa Sudka byla zároveň překladatelskou z francouzštiny. Sama hojně publikovala, v zahraničí však především po podpisu Charty 77.
Fárová získala řadu ocenění, včetně francouzského Řádu rytířky umění a literatury a české Medaile Za zásluhy. Jedním z posledních titulů bylo ocenění Osobnost české fotografie, udílený tuzemskou Asociací profesionálních fotografů. Ta se snaží upozorňovat na mimořádný výkon v oboru.
