Úplně na začátku byla snaha zjistit, proč se na starověkých erbech a na seriózních mapách od nepaměti objevovaly obludy. Proč se příšerami a strašidly zabývali seriózní spisovatelé a učenci po celý středověk," vysvětluje okolnosti vzniku muzea jeho majitel a zároveň autor několika exponátů Aleš Drašnar.
Expozice v Praze Na Příkpech ale není jediná svého druhu. Aleš Drašnar podobná muzea, i když menšího rozsahu, otevřel na pěti zámcích a hradech po celé republice. Se strašidly se tak můžete setkat v Náchodě, na Bouzově, Bítově, Sychrově a v Třeboni.
Na letáčku, který obdržíte u pokladny, stojí, že expozice nechce budit studenou hrůzu, ani být snůškou fantazie a výmyslů. Jde tedy spíše o rekonstrukci nejpravděpodobnějších zjevů nadpřirozených bytostí, jež si mnohdy šlechtické rody zanesly do svých znaků a erbů.
Na nevelké rozloze jednoho z pražských sklepení se tedy ponoříte do bájného světa, který má ovšem paralely se skutečností. Hejkal, mořská panna, mořský pes, drak či rarášek na vás vykouknou z nejrůznějších koutů, kobek a rybníčků za doprovodu temných zvuků.
Škoda jen, že vystavené stvůry vypadají často velmi neuměle, takže se jich pravděpodobně neleknete, natož abyste uvěřili v jejich skutečnost, což ostatně ani není účelem. Aleš Drašnar tvrdí, že hlavním cílem je seznámit lidi s dávnými pověstmi, ale i reáliemi. Každý exponát totiž doprovází pěčlivě zpracovaný text.
Dozvíte se třeba, že lesní muž symbolizuje jak dobro, tak zlo přírodních sil a že se objevoval spíše ve znacích a emblémech menších měst než u aristokracie.
Mimo vlastností připisovaných jednotlivým strašidlům se ale také dozvíte cenné historické informace. Například, že švédský král Jan III. v roce 1588 napsal dopis, v němž svého syna, krále Zikmunda III, žádal, aby mu opatřil roh jednorožce. Věřil totiž legendám, podle nichž má roh zmíněného zvířete léčivé účinky.
Procházka muzeem je tedy spíše poučnou procházkou pro děti i dospělé než hrůzyplným výletem do světa nadpřirozena.
 Hejkal - na jeho pronikavé hejkání se nedoporučuje dopovídat, protože jinak se přižene a člověka rozsápe na kusy. Nejvíce bývali Hejkalové rozšířeni na Plzeňsku a Chlumecku. |
 Jednorožec - je velmi divoký a zlomyslný a ohlašuje se strašlivým řevem. Polapen může být pouze nevinnou dívkou. Jeho roh je považován za lék proti řadě chorob. |
 Kentaur - má původ v řecké mytologii. Koňskou polovinou těla symbolizuje život pozemský a lidským trupem život posmrtný. |
 Lesní muž - je podvojným symbolem dobré i zlé přírodní síly. |
 Mořská panna a mořský kozoroh |
 Vodník - jeho podoba se s postupen do hlubin středověku štěpí. Rozlišují se tedy dvě formy - zelená jezerní a žlutá říční. Na suchu ztrácí svoji moc, ve vodě se však dokáže proměňovat na nejrůznější vodní tvory. |
