Hlavním hrdinou románu je Cyril Avery narozený v roce 1945. Syn mladičké dívky Catherine, jehož adoptoval zámožný irský pár. Manželé Charles a Mary jsou schopní zajistit pro dítě všechen luxus světa kromě toho nejvyššího – lásky a přízně. Obzvlášť adoptivní otec svůj vztah k potomkovi jasně nastavuje už ve chvíli, kdy se jej rozhodne pojmenovat po svém oblíbeném kokršpanělovi. Později, když mu pak vysvětluje, že adopci vnímá jako „zvláštní formu držby“.
Boyne příběh otevírá scénou, ve které hochovu matku farář na mši veřejně a vulgárně odsuzuje za nemanželské početí a následně ji vyhazuje z farnosti. Sám však svědomí čisté nemá a autor na to upozorňuje hned v úvodní větě.
Obálka knihy Skrytá zuřivost srdce
„Dávno předtím, než jsme zjistili, že byl otcem dvou dětí se dvěma různými ženami, jednoho v Drimoleague a druhého v Clonakilty, stál otec James Monroe před oltářem kostela Naší paní, hvězdy moří ve farnosti Goleen v Západním Corku, a označil mou matku za děvku,“ píše.
Příběh pokračuje cestou Catherine do Dublinu, kde hledá útočiště. Další Cyrilův vývoj pak čtenář sleduje v sedmiletých intervalech, které jej na konci přenesou až do současnosti, roku 2015. Boyne tak jasně sleduje dobu, ve které se z téměř teokratického státu stala země, jejíž lid sám rozhodl o zrušení potratů a povolení manželství stejnopohlavních párů.
Cyril se v průběhu svého života vydává i na cesty. Boyne jej posílá do Holandska a New Yorku, aby mohl upozornit také na přeshraniční neduhy a neštěstí. Poukazuje na zkorumpované politiky, setkává se pacienty umírajícími na AIDS i ženou, která tvrdí, že její syn nikoho nezabil, ačkoliv všechny důkazy včetně DNA a otisků prstů svědčí proti němu.
Skrytá zuřivost srdce tak zahrnuje i spoustu drobných, mnohdy úsměvných vyprávění, nehovoří jen o zásadních politických a společenských momentech doby, násilí nebo zneužívání dětí kněžími. Boyneovi se i do složité a mnohdy temné tematiky povedlo propašovat humor a upozorňují na to i zahraniční kritici. Znovu tak potvrzuje, že je spisovatelem. Někde v pozadí však stále bublá potřeba zúčtovat s Irskem.
Knihu, kterou spisovatel věnoval svému zdroji inspirace, americkému autorovi Johnu Irvingovi, do češtiny přeložila Runka Žaludová a vydalo nakladatelství Slovart.
