„Ženy musí na svém postavení začít pracovat samy. Muži se své hegemonie nikdy dobrovolně nevzdají,“ myslí si. Přesto uznává, že za posledních dvacet let izraelská společnost prošla velkými změnami. „Poprvé v Izraeli jmenovali soudkyni ortodoxního židovského vyznání, to je skvělé. K náboženskému židovskému soudu by však stále nemohla ani jako svědek,“ kroutí hlavou.
Samé pověry a tradice
S tématy a vlastními příběhy za ní ženy začaly po vydání dramatu Mikve přicházet samy. Naposledy ji inspiroval příběh mladých dívek, které duchovní znásilnil pod záminkou slibu, že do jejich těla vloží „něco, díky čemu poté porodí syna“. „Paradoxem zůstává, že ačkoliv dělal takto ohavnou věc, dodržoval pravidla čistoty a ženám nakázal, ať na něj čekají v ložnici s pootevřenými dveřmi. Podle pravidel by totiž žena neměla být s mužem sama uzavřena v domě,“ popisuje.
Mnohým zůstává nad naivitou poškozených žen rozum stát, ale právě to je podle Galronové největší problém. „Ty ženy vůbec nevěděly, co se jim děje. Netušily nic o svém těle ani sexualitě. Až tedy jedna po druhém znásilnění pochopila, že něco není v pořádku, a svěřila se,“ vysvětluje.
S MeToo je to jako s rameny vah
Kampaň MeToo podle dramatičky ženám pomohla, avšak pouze částečně. V závěru už dle jejího názoru poněkud přerostla sama sebe. „To je ale vývoj. Když máte váhy a snažíte se je vyrovnat, nejprve vám půjdou obě jejich ramena zběsile nahoru a dolů a teprve postupem času se srovnají,“ podotýká.
V Česku bude Galronová do června. Kromě toho se zde také hraje její hra I Love Mamma, která pojednává o mateřství a proměnách ženy jako matky. Režíroval ji Petr Svojtka a k vidění je v Divadle ABC. „Cítím se tu jako doma. Běžně je problém jazyková bariéra, ale tady ji nevnímám. Od prvního momentu, kdy jsem Česko navštívila, je mi tu dobře,“ říká.
„Jen mě baví, jak říkáte, že nejste ani trochu nábožní. Přitom všude, kam jdu, jsou pořád nějaké pověry a tradice. V budoucnu mám v plánu se začít trochu více zajímat o místní kulty, určitě jich tu bude dost,“ dodává. Možná tak brzy vznikne text Hadar Galronové nejen z izraelského prostředí.
