Nenaháníme k nám jen hvězdy, na které se chodí, říká ředitel ABC a Rokoka

  16:56aktualizováno  16:56
Kdo nás skutečně navštěvuje, ví, že se vkusu většinového diváka nepřizpůsobujeme, hájí svou scénu sedmačtyřicetiletý Ondřej Zajíc, dlouholetý ředitel Městských divadel pražských. Se svým týmem by zde rád pokračoval i v dalším období.

Ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc | foto: Alena Hrbková

Městská divadla pražská čeká poslední sezona před velkými změnami. Praha na jaře vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele, který vedle Rokoka a ABC bude mít na starosti i prázdné Divadlo Komedie. Po dvanácti letech tak možná skončí tamní šéf Ondřej Zajíc, který v roce 2005 nastupoval právě v momentě opětovného sjednocení ABC a Rokoka.

Jak probíhají přípravy na novou sezonu při vědomí, že je možná poslední?
Zastihl jste mě ve zvláštním, trochu schizofrenním období. Na ředitele Městských divadel pražských bylo před prázdninami vypsané výběrové řízení, kterého jsme se s celým současným tvůrčím týmem také zúčastnili. Vytvořili jsme projekt s vizí nových Městských divadel pražských, 20. července jsem představil projekt komisi. Pan předseda komise Matěj Stropnický mi na můj dotaz, kdy bude znám výsledek, odpověděl, že do čtrnácti dnů. Bohužel ani já, ani nikdo ze zaměstnanců Městských divadel pražských dodnes nevíme, kdo bude stát v čele divadla a jaká budoucnost scénu čeká. Nedokážu tedy říci, jakou kvalitu budou mít mé odpovědi, až se konečně ukáže, kdo bude divadlo řídit.

Co byste v nové sezoně Vy osobně jako ředitel ještě rád stihl dokončit?
Co bych rád dokončil? Myslím, že v příští sezoně – a hypoteticky uvažuji o tom, že je naše poslední – půjde o to, důstojně zakončit více jak desetiletou éru spojených Městských divadel pražských. Éru, ve které v centru Prahy vyrostlo velké městské činoherní divadlo.

Jak tedy zpětně hodnotíte krok znovusjednotit ABC a Rokoko?
Asi není tak podstatné, co si myslím já, ale co se podařilo vybudovat. Do Městských divadel pražských jsme nastupovali s vizí razantní proměny divadel a okolí bylo velice skeptické, což není nic nepřirozeného, pokud přinášíte změnu. Vsadili jsme na budování velkého klasického činoherního souboru, který je poskládán ze všech hereckých generací a který bude působit na obou scénách.

Z inscenace Městských divadel pražských August August, august
Z inscenace Městských divadel pražských August August, august

Z inscenace Městských divadel pražských August August, august

Dramaturgicky jsme se rozhodli vytvářet tematizované divadlo v dramaturgických liniích, které jsou od prvních sezon pečlivě popsané a následně v každé z nich realizované v konkrétních inscenacích. To, že se nám tuto vizi podařilo úspěšně realizovat, dokazuje nebývalý zájem diváků o tento model divadla. Jsme stabilně nejnavštěvovanějším činoherním divadlem v zemi a v posledních letech jsem nezaznamenal, že by někdo model propojených Městských divadel pražských zpochybňoval. A proč taky? Jedná se o funkční originál, který slouží kulturním potřebám Pražanů. Ročně nás navštíví v průměru 150 000 diváků.

Vašim scénám je však často vyčítáno, že vzhledem k zázemí, které mají, jdou příliš po vkusu většinového diváka, téměř neexperimentují a nabízejí nevýrazné inscenace. Co si o tom myslíte? Je to záměr?
Trochu bych otázku uvedl na pravou míru. V poslední době jsem se s tímto typem kritiky nesetkával. Pokud jsem nějaké podobné ohlasy zaznamenal, tak pouze od lidí, kteří se sami veřejně přiznávají, že naše divadla nenavštěvují. Od tohoto typu odborníků těžko můžete načerpat nějakou zásadnější zpětnou vazbu. Tato otázka tedy bohužel pouze přebírá určitá klišé, která provázejí většinu divadel, disponujících velkou diváckou kapacitou, v našem případě 700 míst, a nemohou si dovolit hrát pro „tři diváky“, protože by jejich činnost byla okamžitě ukončena.

Co tedy divákovi nabízíte?
Co se týče otázky vkusu našeho diváka, tak je dobré se zaměřit na naše dramaturgické linie a zjistit, že na něj kladou poměrně velké nároky. Jsou to například adaptace velké světové literatury (Evžen Oněgin, Sto roků samoty, indický epos Mahábhárata a mnoho dalších), nebo linka zaměřená na poslední věci člověka. To je linie zabývající se tabu, jako je stárnutí a smrt (v posledních sezonách inscenace Happy End a Premiéra mládí). Nebo linka česká a autorská, která je v poslední době prezentována výjimečnou inscenací Čapek v Divadle Rokoko, která mapuje poslední životní období Karla Čapka a vytváří tak živé paralely s tím, co v dnešní bouřlivé době intenzivně prožívá každý z nás.

Jiří Hána ve hře Čapek

Jiří Hána ve hře Čapek

Dana Syslová a Jitka Smutná ve hře Premiéra mládí

Dana Syslová a Jitka Smutná ve hře Premiéra mládí

Myslím si, že ten, kdo naše divadlo pravidelně navštěvuje, dá si tu práci a prostuduje náš repertoár – současný i minulý – tak tomu myšlenka o přizpůsobování se vkusu většinového diváka ani nepřijde na mysl.

Pokud budete ve funkci nadále, plánujete pokračovat v současném dramaturgickém kurzu scény?
Jistě. Některé linky zaniknou, jiné se budou rozvíjet, vznikne nová linie, která se bude zabývat fenoménem města Prahy. Ten, kdo nás sleduje, jistě zaznamenal, že se naše dramaturgie – pod vlivem událostí jak u nás, tak ve světě – posouvá od témat privátních k tématům veřejným. Takže jak v příští sezoně, tak v těch následujících bychom rádi uváděli hlavně texty aktuální a horké novinky. Většina inscenací by měla být buď světovou, českou, nebo alespoň pražskou premiérou.

Chystáte nějakou proměnu souboru?
To je to nejzásadnější, co v budoucnosti Městská divadla pražská čeká. Rádi bychom vytvořili významný prostor pro mladé herce a v následujícím šestiletém období dali šanci vyrůst nové herecké generaci. V projektu jsme se zavázali k tomu, že soubor Městských divadel pražských budou z jedné třetiny tvořit herci do 33 let. Tomu se také náležitě přizpůsobí dramaturgie divadel.

Čeká nás velký nábor. Mimochodem i takto chceme podat jasný důkaz toho, že Městská divadla pražská plní svou veřejnou funkci. Nenaháníme do divadla „hvězdy, na které se chodí“, ale chceme dát prostor těm, kteří v budoucnosti potáhnou české herectví. Myslím, že i tato tradice v českém divadelnictví oslabuje a je třeba ji podpořit.

K MDP se znovupřičlení Divadlo Komedie. Co si o tomto kroku myslíte?
Tohle je velká a komplikovaná kapitola. Skvělá zpráva je, že se v Divadle Komedie bude dál hrát divadlo. O zadání formulovaném Magistrátem hl. m. Prahy si každý může myslet to svoje, ale pro nás je jednoznačně pozitivní, že má v Praze vzniknout divadlo zaměřené pouze na mladého diváka. Tomuto momentu jsme v našem projektu podřídili vše.

Fotogalerie

Jakou dramaturgii byste tam tedy rádi viděli?
Vznikly čtyři pilíře, o které Novou Komedii opíráme. První pilíř jsme nazvali COMEDYFREE, v něm dostanou prostor nezávislá divadla, jejichž repertoár je zaměřen právě na diváckou skupinu 12+. COMEDYOFF, druhý pilíř, v němž se budeme snažit přitáhnout pozornost mladého diváka jinými než činoherními aktivitami. Patří sem koncerty, výstavy, workshopy a další. Dále COMEDYOUNG, pilíř, ve kterém čerství absolventi divadelních škol v malém hereckém studiu budou pod hlavičkou Městských divadel pražských vytvářet projekty pro mladé publikum, a nakonec COMEDYGUEST, v němž bychom chtěli mladou divadelní veřejnost seznámit s prací generačně spřízněných zahraničních souborů.

Budete v případě Vašeho pokračování muset kvůli Komedii rozšiřovat herecký soubor?
V zadání jasně stojí, že Divadlo Komedie má být divadlem stagionového typu, takže Nová Komedie bude existovat nezávisle na souboru Městských divadel pražských.

Nové výběrové řízení bylo vyhlášeno koncem května, nový ředitel by měl nastoupit už k novému roku. Dá se za tak krátkou dobu, pokud by to byl někdo nový, vůbec dostatečně seznámit se souborem a prostory kalibru MDP?
Toto už bylo několikrát vysvětleno. Půlroční období je jakousi ochrannou lhůtou, aby si nové vedení mohlo připravit novou sezonu. Žádný nový ředitel nenastoupí, bude pouze v úvazku, aby se mohl připravovat na převzetí. Není to ovšem to jediné, co nové vedení bude muset řešit. Kromě tvorby nového dramaturgického plánu Městských divadel pražských a znovuotevření zdevastovaného Divadla Komedie, je bude čekat řešení veškerých personálních otázek.

Systémově totálně nedotažené je to, že z hlediska pracovně-právního mají zaměstnanci, včetně těch z uměleckého vedení, nárok pokračovat dále ve své práci. Nic je tedy nenutí z divadla odcházet. Z vlastní zkušenosti vím, že toto je na přebírání divadla to nejtěžší. A to se v mém případě přebírání divadla už staré vedení o nový mandát neucházelo.

Není to tedy celé příliš uchvátané?
Pokud mám poctivě odpovědět na Vaši otázku, tak nově umělecky formovat tak velká divadla, jako jsou Městská divadla pražská, a zároveň rozjíždět Komedii je úkol, na který už bych si dnes netroufal. Každopádně do konce sezony 2017/18 budu stále ředitelem já a soustředím se hlavně na důstojné zakončení naší éry.

A pokud byste tedy ve funkci od příští sezony už nepokračoval, kam by Vaše kroky vedly?
Netuším. Pro můj život to bude zásadní impuls. Mám teď osobně skvělé období, takže se mi na nové perspektivě daří nacházet poměrně dost pozitivních momentů. Na druhou stranu tady odjakživa děláme všechno dohromady a shodli jsme se na tom, že máme ještě velikou chuť do našeho divadla investovat energii a pokračovat. Vždyť například nový mladý režisér Pavel Khek byl do souboru angažován teprve nedávno.

Premiéry MDP 2017/2018 pohledem ředitele

Jako každou sezonu nás čeká šest premiér. Je pravda, že atypicky zahájíme sezonu premiérou „sedmou“ 60ʼs aneb Šedesátky, autorskou hudební komedií tandemu Svojtka–Janků, která nás navrací do idylických let šedesátých. Premiéra je přesunuta ze zdravotních důvodů. Na konci minulé sezony jeden z klíčových herců onemocněl tak závažným způsobem, že se premiéra uskutečnit nemohla.

V sezoně 2017/18 nás čeká exkluzivní repertoár. Začneme interaktivním světovým hitem Teror v Divadle ABC. Tato hra se oproti běžné dramatické produkci vymyká tím, že se divák stává soudcem v procesu s elitním pilotem Luftwaffe. Tento důstojník navzdory rozkazům sestřelil letadlo plné civilistů, aby zachránil fotbalový stadion se 70 000 lidmi, na který únosce-terorista toto letadlo chtěl navést. Divák na konci inscenovaného procesu hlasuje o vině a nevině obžalovaného. Hra, která vzrušila diváky po celém světě.

Naproti Teroru budeme v Rokoku uvádět hru Otec, která patří do dramaturgické linie posledních věcí člověka a vypráví příběh stárnoucího muže postiženého Alzheimerovou chorobou. Fascinující na této hře je, že je vyprávěna z pohledu nemocného, takže divák je konfrontován s překvapujícími proměnami reality a získává tak do vnitřního světa hlavního hrdiny překvapující vhled.

Linku velké světové literatury bude v příští sezoně prezentovat adaptace Dostojevského Idiota. Text, který není třeba představovat. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších románů v dějinách světové beletrie a možná je užitečné dodat, že v inscenaci dostanou prostor hlavně naši mladí nedávno angažovaní herci.

V Divadle ABC bude mít českou premiéru inscenace I♥MAMMA izraelské autorky Hadar Galron, která se u nás proslavila hrou Mikve. I♥MAMMA groteskní formou sleduje často překvapivý pohled na problematiku mateřství v dnešní době.

Sezonu zakončíme v ABC projektem Tančírna 1918−2018, který je inspirovaný slavným Scolovým filmem Tančírna. Inscenace bude mapovat hlavně skrze tanec a jeho žánrové proměny významné stoleté období českých dějin.

V Rokoku se se sezonou rozloučíme českou premiérou americké hry Stop Kiss, která bude určena především mladému diváku. Je o bolestech a krásách počínající lásky, tentokrát mezi dvěma křehkými dívkami, o netoleranci ve společnosti a o tom, že někdy, abychom neprohráli svůj život, musíme dospět ze dne na den.


Nejčtenější

Poprvé v bondovce bude agentem 007 žena, černošská herečka Lashana Lynchová

Britská herečka Lashana Lynchová ve filmu Captain Marvel

Novým tajným agentem s označením 007 bude po Danielu Craigovi poprvé v dějinách bondovek žena a černoška, britská...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Z filmu Metallica: Francie na jednu noc

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Oldřich Kaiser prodělal infarkt. Skončil na jednotce intenzivní péče

Oldřich Kaiser (1. března 2017)

Herec Oldřich Kaiser (64) skončil po prodělaném infarktu myokardu na jednotce intenzivní péče v jedné z pražských...

Norská dvojčata Marcus & Martinus sobotním koncertem pobláznila Slavkov

Koncert norských dvojčat Marcuse & Martinuse v Slavkově u Brna vzbudil davové...

Kdekoliv se dvojčata Marcus & Martinus objeví, vzbudí davové šílenství. Nejinak tomu bylo i ve Slavkově u Brna na...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Další z rubriky

RECENZE: A do pyžam! Nohovi s Langmajerem ostatní jen přihrávají

Lucie Zedníčková a Libor Jeník v představení A do pyžam!

Letní scéna Harfa to avizuje už v anotaci: „Jedna z nejúspěšnějších komedií známého autora Marca Camolettiho si neklade...

RECENZE: Hvězdy Mostu nezklamaly. Poctivá Zimní pohádka se táhne jako med

Martin Hofmann a Petra Špalková v Zimní pohádce

Vedle Saši Rašilova, Aleny Mihulové či třeba Matouše Rumla se v nejnovější premiéře Letních shakespearovských slavností...

RECENZE: Syrová Amerikánka z pasťáku naznačila ve Varech svou sílu

Eliška  Křenková a Tereza Voříšková v kusu Amerikánka

Ten příběh prý režiséru Viktoru Taušovi kdysi vyprávěla jedna dívka, když byli oba na ulici. Tauš jej dlouho nosil v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz