To však francouzské autorské dvojici, již tvoří spisovatel Thierry Bourcy a dramaturg a herec v jednom François-Henri Soulié, nezabránilo v tom, aby astronomovu smrt znovu nevynesli na světlo světa.
V jejich knize Astronomův sen nalézají totiž Braha jak jinak než mrtvého. Co by asi sám astronom řekl na to, že jeho smrt nakonec způsobuje více humbuku než objevy? Ale smysl pro humor podle historiků měl, jinak by se asi také tak jednoduše nesmířil s dobovým odmítáním svých teorií.
Obálka knihy Astronomův sen
Brahe do Prahy odcestoval poté, co jej král Kristián IV. vyhnal z Dánska. Na dvoře velkorysého Rudolfa II. našel útočiště pro svou práci. V Astronomově snu pracuje na teorii planetárního a hvězdného systému, který by se mohl zalíbit i tehdejším církevním hodnostářům.
Jednoduše hledá přijatelný kompromis, který plánuje představit nejdůležitějším myslím i osobnostem své doby. Rudolf II. a Brahe proto nejsou jediné reálné historické figury, které autorský tandem povolává do služby. Řeč přijde i na malíře Caravaggia nebo Arcimbolda.
Když se k nim pak přidají i zástupci církve, rozehrává se zajímavá renesanční geopolitická hra podobná dnešním velkým mezinárodním konferencím. Jen bez přísných bezpečnostních opatření. Až na pár historických nepřesností označili francouzští kritici román za povedený.
