RECENZE: Kdo chce mít představu o egyptologii, nechť sáhne po této knize

Vojáci, čtyřicet století dnes na vás hledí z výše těchto pyramid, pravil údajně Napoleon ke své armádě, s níž se v roce 1798 vydal dobýt Egypt. Ať už to pozdější francouzský císař před monumentálními stavbami opravdu řekl, nebo ne, skutečností zůstává, že jeho (vojensky neúspěšné) tažení víceméně stálo u zrození egyptologie.

Egyptologie slaví v roce 2022 dvě stě let. Nejhlavnější momenty jejího rozvoje přibližuje v knize nakladatelství Universum egyptolog Miroslav Verner a novinářka Ivana Faryová. | foto: Knižní klub

Kromě bojovníků totiž byla ve výpravě i velká skupina vědců – a mezi jejich nálezy byla i Rosettská deska, které (byť ne pouze jí) vděčíme za rozluštění hieroglyfů Francouzem Jeanem-Francoisem Champollionem (byť se inspiroval i pracemi jiných učenců). Stalo se tak v roce 1822. To je rok zrodu. Uplynula dvě století a egyptologie je dnes vysoce rozvinutý a atraktivní obor.

A kdo chce mít představu o její podobě a o tom, jak dobrodružné pátrání, bádání a nalézání se za tímto slovem skrývá, nechť sáhne po obsáhlé publikaci našeho předního egyptologa profesora Miroslava Vernera a novinářky Ivany Faryové 200 let egyptologie. Nese podtitul Archeologické vykopávky, slavné objevy a egyptologové a je to nádherná kniha, výpravná, plná fotografií a kreseb, ale především textu strukturovaného do krátkých víceméně historických kapitol a medailonků předních světových osobností oboru.

Stovky otázek a kvalifikované odpovědi

Každá z těch kapitolek je nabitá informacemi (a pozor, není to žádné suchopárné čtení) a postupně se tak před námi otevírá svět dávno zaniklé, ale dodnes fascinující říše. Jak si staří Egypťané představovali řád světa? Proč a jak stavěli pyramidy? Jaká tajemství skrývá západní poušť? Kdo to byli Hyksósové? Čemu sloužila třiačtyřicet metrů dlouhá Chufuova „sluneční bárka“ a jaký význam měly pohřby lodí? Za jaké důležité objevy vděčí obor českým vědcům?

Desítky, ba stovky otázek a kvalifikovaných odpovědí skládají autoři do

200 let egyptologie

100 %

Miroslav Verner, Ivana Faryová

Universum, 2022, 504 stran

obdivuhodné mozaiky, jež nám umožňuje uvědomit si, že dávný Egypt nejsou jen pyramidy v Gíze, záhadná Sfinga a Tutanchámonova mumie. Ta říše byla obrovská a dlouhověká a její odkaz je až neuvěřitelně pestrý.

Díky rozluštění hieroglyfů a neutuchající činnosti množství zapálených badatelů, mezi nimiž ti čeští zdaleka nehrají druhořadou roli, o ní dnes už víme hodně. Známý anglický spisovatel Kingsley Amis ve svém půvabném románu Egyptologové poněkud ironicky poznamenal, že staří Egypťané byli pěkní grafomani. Naštěstí – vždyť i vzhledem k jejich zálibě v líčení života, mravů a víry mohla vzniknout tahle pozoruhodná kniha Miroslava Vernera a Ivany Faryové.