I když muziku Tower Of Power lze označit za výrazně americkou, v žilách spoluzakladatele kapely, Stephena "Doc" Kupky, koluje i česká krev. "Víte, že se můj děda jmenoval Josef? A můj bratr také?" říká tento barytonsaxofonista.
Vy ale možná nevíte, že Kupka je běžné české jméno.
Vím. A jsem vzrušený, že jedu do České republiky. Bude to moje první cesta k vám. Moji prarodiče z otcovy strany, kteří oba přišli z Čech, jsou však už mrtví. Pocházíme z nějakého místa blízko Prahy, ale nevím přesně odkud. Nějaké příbuzné v Čechách ještě určitě máme. Třeba se ukážou na koncertě.
Co v Praze předvedete?
Dva šedesátiminutové bloky.
Jedna vaše písnička se jmenuje Soul With Capital S - Soul s velkým S. Znamená to, že nad soulovou muziku není?
To ne. Ve Spojených státech tím chceme zdůraznit něco jako zábava s velkým Z. Soul sice máme rádi, ale netvrdíme, že je to jediná hudba na světě.
Další písnička má název Soul Vaccination. Nabízíte ji jako všelék?
Soul Vaccination má původ na koncertě v Texasu, kde jsme před třiceti lety dělali předkapelu Creedence Clearwater Revival. Když jsme začali hrát, lidi jenom dřepěli a koukali. Řekl jsem našemu kapelníkovi Emiliovi, že publikum potřebuje naočkovat soulem. A tak vznikla ta písnička.
Kdo naočkoval soulem vás?
Mě ovlivnili hlavně James Brown, soulový zpěvák Otis Redding a pak hudba z Memphisu, kterou vydávala firma Stax. Také jsem měl rád lidi, jako byl skladatel a muzikant Irving Berlin.
V čem se vlastně liší soul od funku?
Funk možná klade větší důraz na rytmus, na basu i bicí. A v soulu jde víc o hlasový projev. Ale nelámu si s tím hlavu, protože pro mě jsou styly rhythm and blues, funk a soul zcela zaměnitelné. Naši hudbu považuji za soul, ovšem líbí se mi název snap funk - tedy funk, jako když práskne.
Co říkáte na názor, že hrajete muziku pro staré prďoly - že pro ni dnes vlastně není místo, protože je stará?
Vždycky nám někdo tvrdí, že bychom měli držet krok s dobou. Ale i dnes v době techna a podobných záležitostí lidi rádi přijdou na živou kapelu. Důkazem toho je skutečnost, že zvláště v Evropě naši fanoušci mládnou.
Vaše dechová sekce hrála téměř s každým, kdo něco znamená. S Rolling Stones, Sheryl Crowovou, Peterem Framptonem a dalšími. To jsou všechno od vás dost odlišní umělci. Jak jste to zvládali?
Někdy to bylo vážně vzrušující! Pro mě to osobně byli například Elton John a Eurythmics. Hodně jsme nahrávali i s Huey Lewisem a jeho kapelou, to bylo fakt něco extra, jsou to skvělí muzikanti.
V jednom článku se píše, že pokud se někdo na koncertě Tower Of Power nehýbe, je zbytečné mu měřit puls - je mrtev. Vážně se máme těšit na takov ou jízdu?
Na naši kapelu se tancuje víc než snadno! A my se vždycky rádi přidáme.
- středa 12. července 2000
