Dagmar Pecková by teď měla žít někde tady: že by v tom velkém červeném domě, co připomíná moderní zámek Šípkové Růženky?
"Ano, je to moje sousedka," přikyvuje starší muž. "A že je zpěvačka, to vím, protože nedávno zapomněla zavřít okna a zpívala nám na celou náves Wagnera. Nakonec jsem musel nastartovat padesát let starý traktor," směje se.
R e b e l k a ? U ž n e
(Povídání o dětech)
Vesnička Heuweiler kousek od Freiburgu vypadá idylicky. Okolo jsou stráně s vinicemi a evidentně tu nebydlí chudáci - další soused má v garážích pět vozů Porsche.
"Jsou tu nejdražší pozemky v Německu, budu to splácet do sedmdesáti," upozorňuje ve skleněných dveřích drobná zpěvačka s ježkem na hlavě a jakoby sama pro sebe dodává: "Jsem zvědavá, kdo ještě bude chtít takovou bábu poslouchat."
Po několika minutách je zřejmé, že už to není rebelka, jak se o ní dlouhá léta psalo.
Teď je hlavně máma. "Jestli vám to nevadí, budeme si povídat při škrábání brambor," omlouvá se. A přitom jen před pár lety prohlásila, že nikdy nebude ženská od plotny!
Je půl jedenácté a ona má právě teď chvíli času na sebe. Do příštího koncertu zbývá týden, manžel Klaus Schiesser jel ráno do města prodat pozoun a skoro šestiletý Theodor cosi maluje ve školce. Nejmladší Dorothea před obědem usnula, a tak může zpěvačka začít vyprávět.
Kdo je Dagmar Pecková?
Jak často vozíte děti sebou na koncerty?
Narodila se 4. dubna 1961 v Chrudimi a spolu s Magdalenou Koženou a Evou Urbanovou je nejvyhledávanější českou operní zpěvačkou. Na konzervatoř se dostala až na druhý pokus, ale v pátém ročníku získala angažmá v operetě plzeňského divadla a roku 1982 už vyhrála pěveckou soutěž Antonína Dvořáka. Od té doby získala řadu dalších ocenění, roku 1999 například Thálii za roli Carmen v Národním divadle. Dnes je sólistkou předních koncertních scén v Evropě a zpívá především repertoár mozartovský a mahlerovský. Je pro ni příznačná nekonformita, i když v poslední době věnuje většinu energie svý dětem - téměř šestiletému Theodorovi a rok a půl staré Dorothee. Otcem syna je cellista Wihanova kvarteta Aleš Kaspřík, dceru má se svým současným, druhým manželem Klausem Schiesserem. S ním žije poslední rok u německého Freiburgu.
Už je nechávám chůvě, protože Tedýsek má předškolní výchovu a musí do ní chodit pravidelně. Tuhle jsem letěla do Londýna a on škemral: Řekni mi jediný rozumný důvod, proč nemůžu s tebou? Odpověděla jsem mu, že má povinnosti a on strašně posmutněl. Tak jsem dodala: Neboj, až vyrosteš, taky budeš lítat.
Počkejte, vy myslíte, že z něj bude zpěvák?
Je pravda, že chodí do hudebky, ale jeho nálady se střídají - jednou chce hrát jako táta na cello, jindy na pozoun, trumpetu... A taky chce vlastnit autoservis. Ale zpívat snad nebude, mám pocit, že to není práce pro chlapa.
Uškodilo vám v kariéře hodně, že jste porodila dvě děti?
Moje bývalá agentka má taky dvě, a přesto nepochopila, když jsem si i já syna pořídila. Řekla, že se mám nechat sterilizovat, byla opravdu tvrdá, a tak jsem změnila agenturu. Pak začal Klaus mluvit ještě o jednom dítěti, a já se opravdu bála. Ale mladí lidé, co pro mne pracují teď, byli skvělí. Říkali: Porodíte, a když budeme muset, něco odřekneme. Nebylo třeba, pět neděl od porodu už jsem zase jezdila po koncertech. Tentokrát se dvěma dětmi.
Č e s n e k v o p e ř e
(Povídání o kariérismu)
Manžel a děti jí změnili život. Dřív měla Dagmar Pecková ze jediný rok tři sta dní zkoušek a koncertů mimo domov ale "člověk se vyblbnul a už nemá potřebu. Teď jsem ráda, když si doma sednu a nikam nemusím," říká u sporáku.
Na jaře loňského roku se na jih Německa přestěhovala za manželem, prvním pozounistou v prestižním orchestru. Být sólistou, to je výborně placené místo a jistota až do důchodu, kterou ona na volné noze nemá.
"A víte, jak je mi tady dobře?" ujišťuje zpěvačka. "Teď jsme byli měsíc v Praze a každý den jsem ve smogu kašlala."
Míchá v hrnci špenát a vypráví, jak to měla vždy ve zvyku - otevřeně, kriticky, občas i sprostě. A vtipně. "Nevadí vám česnek? Já bez něj ani vařit neumím..."
Hned přidává historky na téma česnek a opera, například tu o svých začátcích v drážďanské opeře.
Bylo to někdy roku 1988: "Připravoval se tehdy velkoprogram o Verdim, po kterém si mě konečně všimly zahraniční agentury. Každou zkoušku jsem prožívala, aby byl můj výkon opravdu vynikající, ale ráno před premiérou jsem zjistila, že mám hlas přetlačený."
Zklamat ten den na jevišti by pro ni byla tragédie, a tak se upnula na staročeský lék - česnek. "Ale já ne abych si udělala polívku, začala jsem do sebe sázet celé stroužky. Hlas jsem pak měla jako zvon, ale oblíkačky v divadle mě odmítly navléct do šatů."
Zdá se, že v Německu nejste příliš známá...
Kdepak, ví tu o mně jen fachmani - a jsem ráda. Vážně nechci být hvězda, kdykoli mě tak někdo označoval, byla jsem proti. Když si vezmete, kdo všechno je u nás označovaný tím slovem, sám uznáte, ne? Malá republika potřebuje celebrity a udělá si je z kohokoli - hvězdou může být spisovatel Arnošt Lustig stejně jako nějaká muzikálová slepice.
Tyhle zpěváky vy nemáte moc ráda, viďte?
Ani se mi o tom nechce mluvit. Jednou jsem o muzikálové Rusalce někde řekla, že to je s...a (když se Dagmar Pecková rozčílí, upouští od slovníku dámy), a od té doby se mě na to všichni ptali. Dosáhla jsem jediného - udělala jí reklamu.
Přesto je teď o vás slyšet pořád míň i v Česku. Už nemáte ambice být tou nejlepší mezzosopranistkou planety?
To mě přešlo. Uvědomila jsem si, že v tomhle světě nejde jen o talent a umění, ale hlavně o peníze. V tu chvíli jsem si řekla, že zpěvu nevěnuju celý život, pořídila jsem si rodinu a pracuju míň.
Proč jde v opeře hlavně o peníze?
Aspoň jeden příklad: Když chcete být na titulní stránce nějakého mezinárodního magazínu, můžete se tam dostat: za čtyři tisíce euro. Což si umělec platí sám a ještě zaměstnává manažera, který se to snaží zařídit.
M a n ž e l z p ě v a č k u n e c h t ě l
(Povídání o penězích)
V poledne už je doma celá rodina. Malá Dorothea neohrabaně pobíhá pod obrazem Jiřího Koláře a pak se hrabe v odpadcích, aby mámě s vařením trochu pomohla.
Její bratr si zapnul na videu pohádku a manžel zalévá květiny v prosklené zimní zahradě. "Dagmar, ty návštěvě nabízíš čaj? Ale vždyť máme i něco lepšího!" vytahuje okamžitě víno, které vyrostlo za vesnicí.
Utekly čtyři roky od chvíle, kdy se spolu seznámili. "Co jsem ho ulovila," opravuje zpěvačka. Když už se desátý den upřeně dívala na sympatického pozounistu, který stál na freiburskémm jevišti hned vedle ní, donutila ho ke kapitulaci.
"S operními zpěvačkami jsem přitom nechtěl mít nic společného," vzpomíná manžel, který je své ženě blízký už vzezřením - tmavým ježkem, úsměvem a brýlemi. "Ale pak jsem poznal, že ona je normální. Měla už v té době jedno dítě a nebyla žádný sobec."
Klaus Schiesser se česky nenaučil o moc víc než "topry den", kurs zabalil u třetí lekce. Proto se v kuchyni plete čeština s němčinou, ale děti dobře rozumí oběma jazykům. A Dagmar? Ta se učila německy od svých milenců už v osmdesátých letech za studií!
Oběd je nečekaně dobrý na ženu, která se většinou stravovala v hotelových restauracích. A zpěvačka spokojeně vysvětluje: "Mě to vaření nakonec baví, je to dobré čištění mozku po koncertním stresu."
Teď se vás ještě jednou zeptám na peníze, protože vy jste se nikdy netajila tím, že vám hlasivky vydělávají slušně. A průměrný člověk nemá představu, jak si žije operní pěvkyně.
Když bydlíte v Čechách a vyděláváte venku, je to velmi dobré. Ale chudák třeba sólista pražského Národního divadla, který si nemůže přivydělat... Kdyby mi dnes bylo znovu dvacet, opravdu nevím, jestli bych se dala na operu.
Možná byste přece jen dala přednost pohodlnějšímu muzikálu...
To snad ne! S tím jsem v karlínském divadle začínala, a věřte mi - je to strašně banální hudba. Navíc najednou přijde čtyřicítka, a co pak má ženská zpívat - stařenky? Ne, děkuju... Takže asi bych se nakonec pro tu operu rozhodla znovu.
O jaké si dnes říkáte honoráře?
Na to nemůžu odpovědět, nebylo by to profesionální. O ceně vyjednává jedině má agentura.
Tak alespoň pro představu prozraďte, kolik bere naprostá operní špička.
Jen z doslechu vím, že Cecilia Bartolli má za večer třicet tisíc euro. Ale já zdaleka nejsem Cecilia Bartolli.
U ž t u z ů s t a n u
Na delší povídání není čas: "Se dvěma dětmi uteče den, ani nevíte jak," směje se pěvkyně.
Teď musí zavést syna do vesnické školky pojmenované Na slunečném kopci, dvě hodiny zkoušet u klavíru s korepetitorem, po setmění žehlit... Na každý koncertní zájezd v posledních letech vyjíždí jako na rekreaci. "Všichni tam chodí do hospod, ale já projdu pár krámů a zbytek času prospím. Proberu se, namaluju, jdu na zkoušku a zase spím."
Až pozdě večer si s manželem zapálí krb a pak říká tónem, který překvapuje u ženy kdysi vyhlášené přelétáváním mezi muži: "Jestli mě tenhle chlap jednou nenamlátí a nenechá stát před barákem, tak tady už nejspíš zůstanu. A já už se postarám, abych od něj do té huby nedostala."
Vydržela s ním nejdéle ze všech svých životních partnerů. Z počátku se jí jen líbil a vůbec nečekala, že to bude vztah na dlouho. "Pro mě to byl flirt, ale pak naštěstí vzal Klaus všechno do svých rukou." Až po čase jí došlo, že je to první přítel, který se s ní opravdu chce starat o rodinu. "A teď jsem šťastná," vyznává se na konci dne. "Není to tím, že jsem v Německu, ale tím, že mám Klause a děti. Lidi mají ve zvyku pořád si na něco stěžovat, ale uvědomuju si, že většina z nich neměla tolik štěstí jako já."
 Po společném recitálu v pražském Rudolfinu pokřtili 28. 11. 2000 mezzosopranistka Dagmar Pecková a americký klavírista Irwin Gage album s koncertními písněmi Richarda Strausse a dalších autorů přelomu 19. a 20. století. Mezi hosty slavnostního večera, kteří požádali Dagmar Peckovou o autogram, byla i herečka Barbora Hrzánová (vlevo). |
 Po společném recitálu v pražském Rudolfinu pokřtili 28. 11. 2000 mezzosopranistka Dagmar Pecková a americký klavírista Irwin Gage album s koncertními písněmi Richarda Strausse a dalších autorů přelomu 19. a 20. století. |
 Po společném recitálu v pražském Rudolfinu pokřtili 28. 11. 2000 mezzosopranistka Dagmar Pecková a americký klavírista Irwin Gage album s koncertními písněmi Richarda Strausse a dalších autorů přelomu 19. a 20. století. |
 Pěvkyně Dagmar Pecková. |
 Pěvkyně Dagmar Pecková. |
 Carmen s ježkem je nejznámější rolí Dagmar Peckové. |
 Pěvkyně Dagmar Pecková. |
 Pěvkyně Dagmar Pecková. |
