RECENZE: Kapela Opeth se opět až příliš zhlédla v minulosti

  13:59aktualizováno  13:59
Někdejší drsní metalisté, dnes spíše zasnění hard rockeři Opeth vydali nové album In Cauda Venenum. Ambiciózní, rozmáchlé, ale bohužel poněkud chudokrevné.

Mikael Akerfeldt, frontman skupiny Opeth | foto: Profimedia.cz

Opakuje se to jako mantra prakticky ve všech recenzích. Švédská kapela Opeth před časem prodělala stylový veletoč a počínaje albem Heritage z roku 2011 definitivně opustila deathmetalové vody a začala se profilovat jako progrockové těleso.

Což v praxi znamená, že zpěvák Mikael Akerfeldt přestal chrčet a Opeth se začali ohlížet do sedmdesátých let, ke kapelám jako Yes, Jethro Tull, Genesis, Pink Floyd a podobným. Ne každý fanda byl s touto změnou srozuměn, ortodoxní metalisti mávli rukou a začali si hledat jiné hrdiny, ti otevřenější naopak kvitovali s povděkem, že Opeth nestojí na místě.

Fotogalerie

Jak se to ale vezme. Těžko říct, co přesně je „progresivního“ na tom, když ve svém původním ranku celkem osobitá kapela začne tak dychtivě a snaživě napodobovat své vzory, až jí z toho vyleze jen jakési žánrové cvičení na dané téma. Je to případ i novinky In Cauda Venenum (ano, latinský název, děláme přece umění), kterou navíc Opeth do světa pustili jako dvojalbum v anglické a švédské verzi. Hudebně jsou přitom obě desky zcela totožné.

I z toho čiší, že Akerfeldt a spol. chtěli za každou cenu stvořit jakési definitivní komplexní dílo, kterým by si postavili pomník. Ambice však byly bohužel výše než skutečné schopnosti kapely. Deska nabízí deset krasodušných, skvěle zahraných, nazvučených a umně vysochaných „kompozic“, kterým ale jaksi chybí srdce a duše.

Na první poslech je vše v naprostém pořádku, frontman pěje jak o život, i nějaký ten slušný melodický motiv se tu a tam vyloupne, ale kdesi vzadu stále hlodá jakási pochybnost o smyslu toho všeho. Zvlášť když desetiskladbová nahrávka trvá téměř sedmdesát minut a Opeth v současné době nejsou tak invenční, aby takovou plochu bezezbytku naplnili pozoruhodnou hudbou.

In Cauda Venenum

Opeth

Hodnocení­: 50 %

S přibývající stopáží se vyjeví šablonovitost alba, jako kdyby skupina občas jen automaticky a bezmyšlenkovitě vyplňovala daná schémata a k písním přistupovala jako ke křížovkám. V okamžiku, kdy do sebe všechno na první dobrou zapadne, je hotovo. V pořádku, ale kde je navíc přidaná hodnota?

Alespoň nějaký okamžik, nad nímž by posluchač vydechl úžasem a zkonstatoval, že tohle od Opeth opravdu nečekal. Zkrátka něco, v čem by byli opravdu sví, jedineční, novátorští. Progresivní. Místo toho oprašují zvuk mellotronu jako ze starých desek King Crimson a lepí na něj celkem banální tklivé refrény.

U skutečně progresivně rockových desek vždy platilo, že čím déle je posloucháte, tím víc se vám zadírají pod kůži a nacházíte v nich nové a nové drobnosti a motivy, kterých jste si dříve nevšimli. V případě novinky Opeth je tomu bohužel přesně naopak.

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

Salman Rushdie postavil Zlatý dům. Pozlobil feministky

Spisovatel Salman Rushdie ve své novince zarývá nehty pod kůži americké společnosti. Kam se za poslední léta posunula...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Návrat Dagmar Havlové ke komedii zařídili jiskřiví Vlastníci

Místo Dvanácti rozhněvaných mužů sedí kolem stolu čtrnáct majitelů bytů. Nečekaně zábavnou domovní schůzi zprostředkují...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

GLOSA: Když se pěvecká hvězda naplno rozzáří až v přídavcích

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende má za sebou příběh pohádkového vzestupu následujícího po vítězství v soutěži...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

Premium

Z mých trapasů dokonce vznikl obraz Vzpomínka na zapomnění, říká Fišarová

Muzikálová a šansonová zpěvačka Radka Fišarová, známá jako česká Edith Piaf, je stále v jednom kole. Zatímco její syn...

RECENZE: Marta Kubišová dokáže svým hlasem stále vehnat do očí slzy

Bylo-li to skutečně poslední vystoupení Marty Kubišové, pak se tahle jedinečná zpěvačka rozloučila ve velkém stylu....

Najdete na iDNES.cz