Noví Manic Street Preachers: deska, již jsme neměli slyšet

Syrovou nahrávku nyní natočili Manic Street Preachers. Její texty napsal před čtrnácti lety kytarista Richey Edwards, jenž je od té doby nezvěstný.

Když Manic Street Pmreachers dokončili nahrávání své deváté studiové desky, pohádali se. Basák Nicky Wire totiž prohlásil, že vytvořili něco mimořádného a měli by teď udělat umělecký akt: vzít originál nahrávky, zakopat ho do země a kopie zničit, aby ho nikdo jiný nikdy neslyšel.

Zbylí členové známé velšské rockové kapely ho s tím naštěstí poslali do háje a namísto pohřbívání se dohodli, že nebudou vydávat žádné singly, načež poslali desku do výroby. A dočkali se tak dobrého přijetí, jaké jejich tvorba neměla už léta.

Slova ze záhrobí

Desku Journal For Plague Lovers totiž pojali jako skutečný návrat ke kořenům, k nejslavnějšímu období Manic Street Preachers, v němž na sebe strhával pozornost excentrický kytarista Richey Edwards, který měl v šílenství i pozornosti od fanoušků nakročeno v ikonických stopách Kurta Cobaina. Třeba při rozhovoru pro časopis NME po dotazu, zda se jeho kapela nezaprodává, vzal žiletku a vyřezal si do ruky nápis 4 Real – tedy doopravdy.

Edwards byl hybnou tvůrčí silou Manic Street Preachers a díky jeho poetickým textům (pro které se inspiroval třeba u básnířky Sylvie Plathové) připomínajícím deník plný abstraktních sloganů i odkazů na náboženství, politiku či literaturu se jejich třetí, řádně psychotická a pro mnohé nestravitelná deska The Holy Bible stala hudební klasikou.

Začátkem roku 1995 však Edwards za záhadných okolností zmizel a kapela, která dodnes čtvrtinu svých tantiém posílá na bankovní konto vedené na Edwardsovo jméno, se bez něj vrhla v ústrety stadionovému rocku. Týden před svým zmizením dal Edwards kapele složku s novými texty. A právě ty teď, o čtrnáct let později a rok poté, co byl Richey Edwards úředně prohlášen za mrtvého, Manic Street Preachers zhudebnili.

Chomsky, Hawking a Sex Pistols

To, že se chtěli vrátit k náladě alba The Holy Bible, je evidentní. Průzračný stadionový zvuk písniček, na které jsou posluchači Manic Street Preachers zvyklí, dali do spárů producentskému minimalistovi Stevu Albinimu a díky němu natočili sevřenou syrovou nahrávku, do níž není jednoduché proniknout.

Má v sobě rozpor, který může odradit. Kapela, jež už skoro patří mezi rockové matadory, náhle zpívá mladické texty psychotického kytaristy, v nichž se to hemží odkazy na Noama Chomského, Sex Pistols, či sexuální revoluci a Stephena Hawkinga.

Důležité je, že výsledek není trapný ani ve chvílích, kdy James Dean Bradfield zpívá slova jako: "Když ženatý muž ojede katoličku a jeho žena umře, aniž by to zjistila, je kvůli tomu nevěrný?"¨

Vzpomínka

Ze všeho nejvíc působí hlavně jako sevřené umělecké dílo, které vzniklo z upřímné vzpomínky na dávného kamaráda. Je dobře, že tuhle desku Manic Street Preachers nezakopali někam do hlíny.

Manic Street Preachers jsou dnes hitparádami poučená kapela a i to se samozřejmě do nové desky promítá. Náladu The Holy Bible evokují i obalem alba, na nějž znovu použili obraz malířky Jenny Saville. Zohavená tvář pobouřila některé britské obchodní řetězce, které teď desku v regálu nabízejí jen v bílém papíru.

Basák Nicky Wire to označil za podivné, když někoho zneklidňuje umění a ne to, že se všude okolo prodávají časopisy a cédéčka třeba s obrázky zbraní. I to dokládá, že Manic Street Preachers dokázali stále zůstat především sami sebou. V mnoha směrech se sice vrátili ke kořenům, ale výsledek v podobě desky Journal For Plague Lovers je pořád mnohem víc podobný jejich nedávné tvorbě.

Ze všeho nejvíc působí hlavně jako sevřené umělecké dílo, které vzniklo z upřímné vzpomínky na dávného kamaráda. Je dobře, že tuhle desku Manic Street Preachers nezakopali někam do hlíny.

MANIC STREET PREACHERS - Journal For Plague Lovers
CD, 42:29 cena 399 korun.
Hodnocení MF DNES: 80 %