Neortodoxní názory a otevřený přístup k hudbě i lidem provázejí pověst skvělého trumpetisty od mládí. Nijak se netají jak svými averzemi, z nichž ční ta vůči komunistům, tak svými sympatiemi, mezi nimiž je pověstné jeho až zbožné uctívání černošského muzikanta Clifforda Browna, který byl dle jeho soudu nejlepším trumpetistou světa, byť zahynul už v roce 1956 při autohavárii jako pětadvacetiletý. A právě trubka tohoto gurua se zázrakem dostala do Décziho držení. Hraje na ni i při současném turné, které vyvrcholí 26. až 28. listopadu v pražské Balbínce.
Pak ještě 8. prosince pokřtí v pražském Luxoru svůj knižní rozhovor s Tomášem Poláčkem, který nazvali Totálně vytroubený mozek. „Ještě jsem to nečetl, není čas. Mám nového pianistu, tak připravuju nové CD,“ vysvětluje Laco Déczi.
Na úplném konci knihy je možné se dočíst, jaký zázrak vás potkal, když vám váš dvorní opravář hudebních nástrojů Bill zavolal, že má pro vás trumpetu Clifforda Browna. Jedenašedesát let po jeho smrti. Je úplně jisté, že je to ta jeho?
Je to tuty, Bill se neplete. Tahle trumpeta hrála ty úplně nejlepší věci na světě. Měla naražený korpus, Clifford neměl čas jej opravit, jen to nějak vytlačili paličkou. A pak má taky sériové číslo, které Bill dohledal v patřičném katalogu. A tam je napsáno March čili březen 1954, dedicated to C. B. čili Clifford Brown. Dali mu ji v Indianě ve firmě Blessing, která těch koncertních trumpet Blessing Artist vyrobila jen několik, dá se to spočítat na prstech, jinak tam dělali jen takové školní nástroje. Ale kolik je profesionálů na světě? Pět. A zbytek? No, oni lidi velice lehce vznikají, takže jich je 95 procent na zeměkouli zbytečných. A když teď máme computery, tak jsou už zbyteční úplně.
Laco Déczi na ÓčkuMuzikant Laco Déczi bude hostem zpěvačky Tonyi Graves v pořadu Drive televize Óčko v neděli 3. prosince ve 22.00 hodin. Mluvit spolu budou o rasismu v souvislosti s životem v Americe nebo o spolupráci s kapelou Wohnout |
Trumpetu už máte, jak vidím, opravenou. Dnes s ní hrajete na všech koncertech...
A je to největší prda na světě. Na tuhle trubku totiž nehrál nějaký Miles Davis, ale někdo stokrát lepší. Jenže tenhle génius, který nahrál nepřekonatelné věci, ty nejlepší na zeměkouli, se nikam necpal, zatímco Miles dělal show a průšvihy. Všichni pořád milesdavisují a o Cliffordovi nikdo neví. Taky proto, že se v pětadvaceti zabil při bouračce. Tuhle trubku měl poslední dva roky života, ale právě s ní nahrál to úplně nejslavnější.
To, co umíte, máte naposlouchané z jeho desek?
Jasně. To jen čeští muzikanti si myslí, že má být každý originál. Ale to mají nas..no v hlavě, nejdřív se musí každý naučit to správné, teprve pak si může vymýšlet. A ty jeho desky nahrával Rudy Van Gelder, takže jsou možná lepší, než jak se to dá nahrát dnes, v tom byla Amerika vždycky nejdál. No, a tu trubku po havárii, při které Clifford umřel, nejspíš nějaké hovado ukradlo, načež se dostala do New Yorku...
Chcete říct, že tenhle nástroj, který tu leží před námi, byl i v autě, které havarovalo s Cliffordem Brownem?
No jasně. Ta trubka byla v kufru, tak se jí nic nestalo, ten čtvercový kufr od ní mám doma taky. Proto říkám, že až poletím letadlem, které by mělo havarovat, vlezu si do kufru. Však si všimněte fotek z havárií, všude kolem leží rozházené kufry a nejsou ani rozbité. No, a v New Yorku na tuhle trumpetu hrával nějaký blbec, který ji ani nemazal, byla vymlácená a rozbitá – ne z té havárie, ale protože ten vůl nevěděl, co má, a nestaral se o ni. Pak natáhl brka, jeho manželka ji prodala a Bill ji získal a zavolal mi. A jak se tak tajemně usmíval, věděl jsem hned, že to bude pecka. Dal jsem mu za ni svou trumpetu New York Bach, což je jedna z nejhledanějších na světě.
To ta Cliffordova trubka hraje snad líp?
Absolutně skvěle. Když mi ji po opravě přinesli, tak jsem se rozplakal. Hraje ještě o padesát procent líp než bachovka, protože má úplně všechny výhody, co si umíte představit. Já říkám, že mi nebere mízu. A zahraje všechno, co chci vyslovit.
Laco Déczi ve filmu Pára nad řekou
Jaký je rozdíl mezi hráčem, kterého uznáváte, a těmi druhými?
Jsem totálně přesvědčený, že Browna nikdo nepřekoná, protože to nejde. Jako nemůže nikdo překonat skladatele Johanna Sebastiana Bacha nebo Clauda Debussyho. Jazzoví znalci dobře vědí, že smrt Browna byla největší ztráta. On pocházel z Wilmingtonu ve státě Delaware a byl nejmladší z devíti dětí, takový výškrabek. Jeho matka pracovala v bance a on měl po ní matematický mozek, což je důležité. Inteligence. A pak měl ten strašný talent a dobrého učitele, takže si neosvojil žádné zlozvyky.
Což platí i o vás. Váš tatínek byl inženýr, talent vám zjevně nechybí a ke svým dobrým učitelům se rád hlásíte. Ale teď mi řekněte, kde se ve vás vzala stálá touha být denně v přírodě, rozdělávat oheň, plavat, pak i jíst syrové ústřice.
Já jsem hrál jako kluk hokej za Slovan Bratislava, ale taky jsem chodil na trampy, ne jako ti mladí dnes, kteří chodí a vrážejí do lidí, protože pořád čučí do svých telefonů. Ale ona je to výhoda, protože nejsou aspoň pro nikoho konkurence, umějí totiž úplné ho..o. Takže ten, co nemá telefon a trošku se chytne, má dnes daleko větší šanci než předtím.
Zatímco vy jste trampoval?
No jasně, trampuj, trampuj, vykrúcaj. Pátek, sobota a neděle jsme pořád čundrovali, úesku na zádech a dýku, šli jsme kolem statku, tam za plotem slepička – kvok kvok, tak jsme skočili a už byla naše. Kradli jsme jako straky. Ale to byl život. Tihle mladí ho nemají, snad už ani moc nesouloží, maximálně jsou nahulení marihuanou.
S manželkou Milenou a synem Vajcem emigrovali roku 1985 do Ameriky.
Rodiče je dnes drží doma, bojí se o ně.
Nemusí je ani držet, oni se drží sami. Moji tři synové jsou ale v pohodě, nejstarší se mnou hraje, prostřední Pišta je byznysmen a schopný jak hovado, vůbec se o něj nemusím starat.
Nehrála jeho maminka Monika Křišťová jednu z těch krásných dívek, co je svádí Leoš Suchařípa ve filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne?
Hrála. A Chytilku jsem měl hrozně rád, ona byla velice speciální člověk, říkala totiž vždy, co si myslí. Jako prezident Donald Trump. Ale lidi na to nejsou zvyklí, jsou zvyklí na lhaní, což je strašná věc, podvod. Když se někdo usmívá, a přitom to myslí jinak. To Trump ne. On navíc udělal úplně nejlepší tah proti největším zlodějům na světě, což jsou zdravotní pojišťovny, které vydělávají miliardy a ještě dostávaly dotace od státu. Ale Trump jim je vzal. To měly pěnu u huby. Ale nemají proti němu šanci, protože on má nejlepší advokáty, na ty nikdo nemá. Ani lidi v USA o těch dotacích nevěděli, to by byli totiž pěkně nas..ní. No, tady se o tom taky vůbec nepíše.
Vy se zase nemažete s našimi ikonami. Třeba s Václavem Havlem.
Havel udělal největší kokotinu na světě, že nechal volně běhat komunisty. Příbram není daleko, nestálo by to moc peněz, měl tam obnovit ten jejich koncentrák s ostnatými dráty a udělat jim úplně stejné podmínky, jaké připravili svým vězňům oni. A pak by se zavolal každý ten soudruh Kokotov a mělo se mu říct: „Chceš na svobodu? Tak vytáhni ze Švýcarska všechny svoje peníze a dej je státu.“ A pak jsme je teprve mohli všecky vypustit. Jenže to Havel neudělal, takže ti hajzlíci se hned vzpamatovali a dnes mají celý byznys v rukách.
Vy jste v roce 1985 utekl do západního Německa. Je pravda, že vaší tehdejší ženě namaloval výjezdní doložku kamarád malíř Bedřich Budil tak věrně, že se díky ní dostala za vámi?
Béďa je můj životní kamarád a výborný malíř, génius, jenže on se stejně jako Clifford nikam necpal, takže se o něm moc neví. Měl ale mozkovou mrtvici, takže už ztrácí paměť. No, hrůza.
Když jsme tak u posledních věcí člověka, o kterých vy ovšem říkáte, že je na houby myslet na ně předčasně, moc se mi líbí vyjádření vaší současné, o 38 let mladší ženy, že vám bude chodit „chc.t na hrob“ za to, že jste ji tady nechal samotnou.
Jo, jenže já si myslím, že ona na něj bude chodit sr.t, takže kytky na něm porostou jako divé svině. Zatímco všude kolem budou polozvadlé, ty z jejího hnojení budou jenom pučet. Moje první žena byla taky bezvadná, ale u téhle to nejdřív nebyla láska. Já jí říkám Moon kvůli její hezké zadnici. Jenže postupně je z ní vůbec nejvíc, co jsem kdy dostal od života. My jsme tak propojení, že když jí je trošku špatně, tak mně taky. Když má teplotu, jako bych ji měl já. Je stejná.
