Jedná se o záznam speciálního vystoupení, které skupina odehrála v prostorách metodistického kostelu Hollywood United za doprovodu dechových nástrojů a chrámového sboru. Nejde ale o nic na způsob „metalová kapela si hraje na umění, tak si pozvala orchestr“. Korn tento koncert koncipovali jako zádušní mši za oběti covidu.
Oblečeni byli v černém, tři stovky vybraných přítomných fanoušků vyzvali, aby se rovněž oblékli jako na pohřeb, scénu doplnili svícemi a odehráli nesmírně intenzivní vystoupení, prodchnuté obřadnou atmosférou.
Na úvod Korn zahráli akusticky tři starší věci a pak vůbec poprvé živě představili materiál z alba Requiem. Konkrétně skladby Start The Healing, Lost In The Grandeur, Hopeless And Beaten, Worst Is On It’s Way a Let The Dark Do The Rest. Vystoupení se tehdy streamovalo živě, dnes je k vidění na YouTube a záznam vyšel i jako EP, které je také součástí deluxe edice zmíněné zatím poslední řadové desky.
Poslech samotný také stojí za to, ale k plnému vychutnání a pochopení toho, oč Korn usilovali a čeho chtěli dosáhnout, je mnohem lepší si pustit kompletní verzi, tedy obraz i zvuk. Korn působí nesmírně soustředěně, v prostorách chrámu jejich hutný metalový zvuk nepůsobí nijak nepatřičně, naopak získal na mohutnosti a košatosti. Pěvecký sbor skladbám dává neopakovatelnou slavnostní atmosféru a celé je to od první sekundy nesmírně vtahující.
Hostující doprovodné vokály přitom na sebe nijak křiklavě neupozorňují, účelně dobarvují pěvecké linky frontmana Jonathana Davise, ale když se do toho opřou opravdu naplno a vystavějí mohutnou hlasovou stěnu, přeběhne mráz po zádech. Třeba jako hned v úvodní Start The Healing. Tohle je zkrátka někde úplně jinde než pohádkovým operním patosem sycený kýčovitý power metal.
Deziluze i naděje
Korn svou zádušní mši pojali komorně, vkusně a citlivě. Skoro by se chtělo kapele navrhnout, jestli by v tomto duchu nechtěla zrealizovat kompletní album s novými skladbami. Korn ostatně v minulosti dokázali, že jim křížení stylů není cizí a nelpí na rockových a metalových dogmatech.
Na desce The Path Of Totality přišli s fúzí nu-metalu a dubstepu, přičemž nápomocna jim byla jména jako Skrillex, Noisia, Kill The Noise a další. Ne všichni fandové s touto vizí souzněli, jak už to u podobných žánrových úkroků stranou bývá, nicméně album tehdy nezapadlo a dodnes je z něj živá součást korní diskografie.
Co se týče desky Requiem, přišla po temném, depresivním albu Nothing, na němž se zpěvák Jonathan Davis pokoušel vyrovnat se smrtí manželky Deven, která se předávkovala drogami. Requiem na svého předchůdce částečně navazuje, není to ale tak koncentrovaná temnota. Dají se na ní vystopovat záblesky světla. Klíčem k uchopení je samotný název. Se smrtí blízkých jsme se určitým způsobem vypořádali, teď je třeba jim vystrojit zádušní mši a náležitě se s nimi rozloučit.
Skladba Start The Healing zase zvěstuje, že je potřeba se odpoutat od smutku, bolesti a začít se opět uzdravovat. Že to nejde úplně a na sto procent, vyjadřují skladby Worst Is On It’s Way, která zní i na Requiem Mass, a Hopeless And Beaten. Není světla bez temnoty, ale svíce naděje stále hoří. Což je vzkaz, který Korn předávají prostřednictvím Requiem Mass.
