Ocenění Jiřina Švorcová v seriálu Žena za pultem Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1967) |
Informaci o úmrtí Jiřiny Švorcové potvrdil iDNES.cz předseda KSČM Vojtěch Filip. "Byla to vynikající herečka, recitátorka, ale také člověk, který se nezpronevěřil vlastnímu životu s citem pro sociální spravedlnost. Zaslouží si úctu," vzpomíná politik.
Se zdravotními potížemi se Švorcová potýkala již od začátku tohoto roku, na bolesti nohou a zad navázal zápal plic. Od května byla udržována v umělém spánku. Naposledy se na televizních obrazovkách objevila v únoru, kdy na TV Barrandov převzala cenu Prominent roku.
Adamovská po Švorcové zdědila šatnu
Absolventka pražské DAMU byla dlouholetou členkou Divadla na Vinohradech, působila v něm od počátku padesátých let až do roku 1990.
Na jejím místě v šatně nyní sedí Zlata Adamovská. Ta si na ně - i kvůli ideologii, kterou Švorcová tolik prosazovala - musela přes deset let počkat. "Na začátku osmdesátých let jsem se tam ucházela o angažmá, ale bylo mi řečeno, že ho dostanu, jen pokud vstoupím do strany. Samozřejmě jsem odmítla a pět let byla na volné noze. Že jsem skončila právě na židli Jiřiny Švorcové, považuji za ironii osudu," řekla iDNES.cz.
Herecky se se Švorcovou potkala dvakrát: v obou případech ještě jako studentka, jako kolegyni si ji tedy vlastně nepamatuje. Na otázku, jaké pocity měla, když se o jejím úmrtí dozvěděla, odpověděla: "Říkala jsem si, že smrt je spravedlivá."
Kariéra Švorcové byla nerozlučně spjata s politikou a silnou prorežimní angažovaností. Dlouhá léta fungovala jako předsedkyně Svazu českých dramatických umělců, komunistický režim ocenil její věrnost Řádem Vítězného února (1978) a o šest let později i titulem národní umělkyně (1984).
8. srpna 2011 |
Zapálenou komunistkou zůstala Švorcová i po sametové revoluci, kdy dlouhá léta podporovala KSČM recitací komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku.
První filmovou rolí Švorcové byla Helenka Machovcová v dramatu Karla Steklého Temno (1950). Následovaly údernické role, jako byla traktoristka Vlasta Tomešová v Cestě ke štěstí, dělnice Tonička ve filmu Přicházejí ze tmy nebo podporučice VB Tereza Machátová ve snímku Tereza.
Více než na filmovém plátně se Švorcová uplatnila v rozhlase a v televizi. Její hlas můžeme znát z dokumentárních filmů nebo dabingu, mnohem častěji si ji však lidé vybaví z televizních inscenací a seriálů.
Řekli o Jiřině ŠvorcovéBohdalová si jí váží, Landovský ji viní z dvacetiletého zákazu činnosti "Nikdy mi neublížila a svým způsobem si jí vážím, že nepřevlékla rychle kabát a nepoplivala si tím tak celý svůj život," řekla Bohdalová o Švorcové, která se za ni kdysi údajně přimluvila. "Dobrá herečka, ale špatný a hloupý člověk, který nevědomky podporoval totalitní vládu a její zločiny. Švorcová byla v týmu těch, kteří se zasloužili o můj déle než dvacetiletý zákaz v československých sdělovacích prostředcích," řekl o ní Pavel Landovský, jehož režim donutil v 70. letech k emigraci. Zdroj: ČTK |
Matka, Okres na severu, My všichni školou povinní, Gottwald a samozřejmě již zmíněná role prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově seriálu Žena za pultem, za který získala několik cen: to všechno jsou tituly, které budou se jménem Švorcové navždy spjaté.
Na divadelních prknech se herečka uplatnila nejprve jako představitelka mladých uvědomělých milovnic a dívek, v pozdějších letech se přehrála do vyzrálých komických a dramatických hrdinských rolí žen, manželek a matek. K nejvýraznějším titulům z oblasti jejího divadelního herectví patří například Anna Karenina, Matka Kuráž či Tři sestry.
