Stojí si v ulici, úplně nenápadný. Dřevěný dům ve čtvrti Hermosa ve městě Chicago. Po chodníku kolem něj procházejí lidé především hispánského či latinoamerického původu, všechny nápisy v okolí jsou ve španělštině.
A je tu docela klid, což se o mnoha čtvrtích největší aglomerace státu Illionis říci nedá. V hlavách oněch kolemjdoucích, oblečených často do košilí s límečky značících příslušenství ke střední třídě Američanů, se jistě honí sny.
Měl je i kluk, který se v tom domě narodil. Walter Disney. Čtvrtý potomek rodičů Eliase a Flory. Potomků imigrantů, kteří do zámoří přišli z Irska, respektive Německa a Anglie. Tvrdě pracujících příslušníků dělnické třídy.
Však byl onen nenápadný dřevěný domek jejich pýchou! „Elias ho celý postavil. Nebylo to snadné, materiál stál 800 dolarů a museli jsme si vzít půjčku. Vždyť v té době vydělával dolar denně, sedm za týden!“ vzpomínala Flora u příležitosti 50. výročí jejich svatby.
Inu, i tenhle příběh je pohádka. Konec 19. století byl v Americe velkým dobrodružstvím, štěstí snad přálo odvážným. A nezlomným. Elias a Flora takoví zjevně byli. Za prací cestovali po celém kontinentu, Kansas, Denver…
Až se rodiče Flory usadili na Floridě. Podnikavý Elias se vypracoval na manažera hotelu, aby vzápětí investoval do citrusové farmy. Byl by to dobrý byznys. Kdyby nepřišel na Floridu nečekaný mráz. Rostliny nepřežily, přišel bankrot.
Disney se stal jedním ze živoucích symbolů Ameriky. Přes opakovaný krach se dokázal vypracovat ve velmi váženou a vlivnou osobnost. Ukázal, že všechno je možné.
Stěhování či útěk do Chicaga, opět nájemná práce na dělnických pozicích a získání pověsti výborného tesaře. A pak tedy stavba domu, kam se celá rodina stěhovala už ve čtyřčlenném počtu, brzy poté se narodil třetí syn Roy a následně i Walter (a nakonec ještě dcera Ruth).
„Díky stavbě domu rodiče získali další zakázky, všem se líbil. Máma dělala návrhy, sháněla materiál, táta budoval. Byli sehraný tým,“ vzpomínal později Roy Disney. Ani tady však netrvalo štěstí věčně. Město rostlo a původně klidná čtvrť se stala čtvrtí nálevních salonů.
Tady Elias a Flora své potomky vychovávat nechtěli. Znovu a opět se sbalili, cílovou destinací bylo pro změnu Missouri. A právě tady mohl i Waltův životní příběh začít splétat svá rozmanitá vlákna.
Chci do války!
První velký byznys udělal se sousedem. Že má talent, to jeho pyšní rodiče věděli. Však Waltovi dopřáli kurzy kreslení, podporovali ho v rozvíjení kreativity. A dost možná ho i navedli na vedlejší farmu, kde mu bohatý doktor na penzi dal první zakázku.
KVÍZ: Nezmar jménem Walt Disney. Jak znáte tvůrce Sněhurky a Mickey Mouse? |
„Chtěl bych nakreslit mého oblíbeného koně Ruperta,“ položil bankovku na stůl. Dočkal se díla překvapivě vydařeného. Byl to první byznys, ale na dlouhou dobu v tomhle směru taky poslední. Nepříliš překvapivě přišlo další stěhování. Do Kansasu.
Co to znamená vydělat peníze? Walter to poznal brzy. Vstávat ve 4.30 každé ráno, aby si lidé mohli ve svých schránkách vyzvednout novinový výtisk Times, a následně po škole ještě obejít tu samou trasu s večerníkem Star. Byl to tvrdý program, každý pracovní den se opakoval šest let v kuse.
Část zisků putovala zpět do kreslení, Walt navštěvoval víkendové kurzy, donekonečna překresloval ilustrace z titulních stránek, cvičil ruku. Na střední škole publikoval patriotické obrázky během první světové války, pokusil se narukovat dokonce do armády.
I tady se projevila rodinná vlastnost. Nikdy se nevzdávat. Nepřijali ho kvůli nízkému věku, tak zfalšoval datum narození v přihlášce k Červenému kříži a vyrazil řídit sanitku do Francie. K jeho i našemu štěstí se na frontu nedostal před podpisem příměří.
Boj ho čekal jiný, podnikatelský. I ten byl nevybíravě tvrdý. Talent výtvarný měl skvostný, rychle dokázal rozluštit budoucnost filmové animace. Horší to bylo s finanční gramotností. První studio – krach. Druhé studio – krach.
Filmový producent a kreslíř Walt Disney na snímku z roku 1951 s hračkou Kačerem Donaldem, který čte Alenku v říši divů.
Dokonce už se známým jménem v Hollywoodu se nechal připravit o svou první úspěšnou postavu, králíka Oswalda. Investor Charles Mintz mu na něj sebral práva, a dokonce přeplatil většinu Waltova tvůrčího týmu. Rodové jméno Disney ovšem prohry neuznává.
Myšák spasitel
Byl to bratr Roy, kdo nabídl pomoc. Se zkušenostmi z banky se stal tím, kdo držel finance pohromadě. „Ani doma jsme nikdy neměli peníze. Walt je prostě neřešil,“ konstatovala Lillian Disney, původně kreslířka v Disneyho studiu a velmi brzy jeho osudová žena.
Roy, Lillian a jediný, kdo odolal Mintzovu vábení, Ub Iwerks. To byli lidé, kteří naplno rozpoznali Waltovu genialitu, ještě než ji viděl celý svět. Oni byli těmi, kdo pomohli vzniku postavičky ze všech nejznámější. Zrodu Mickey Mouse a rozmachu společnosti Disney založené 16. října 1923.
Walt Disney, jeho manželka Lillian a Mickey Mouse (Londýn, 12. června 1935)
Jakmile vyběhl na plátno veselý myšák, vše se zlomilo. Walter Disney se dočkal uznání i financí, které mu umožňovaly realizovat další a další z mimořádných vizí. Bavil lidi v kinosálech i lunaparku. A bavil i sebe. Třeba miniaturou parní železnice, kterou si vybudoval na pozemku za svým sídlem.
Stal se jedním ze živoucích symbolů Ameriky. Mužem, který se stejně jako jeho otec přes opakovaný krach dokázal vypracovat ve velmi váženou a vlivnou osobnost. „From zero to hero.“ Z nuly hrdinou. Ukázal, že všechno je možné.
Nevyhnul se ani kontroverzím. Ve svém studiu prováděl prominentní nacistickou propagandistku Leni Riefenstahl měsíc po křišťálové noci, byl obviněn z antisemitismu. Nikdy to ovšem nebylo potvrzeno důkazy.
Mickey Mouse slaví 95 let. Nejdřív ho nikdo nechtěl, teď vydělává miliardy |
Žil a tvořil v době, která je odlišná od dnešní, ve svých prvotních dílech se nevyhnul tehdejším rasovým stereotypům. „Nikdy jsem ho ale neviděl ponížit černocha, nikdy se nepovyšoval jako běloch. Jen prostě - stejně jako většina společnosti té doby - rasismus nevnímal tak, jako je vnímán dnes,“ popisoval jeho životopisec Neal Gabler.
Pro většinu lidí zůstal tím, kdo vytvořil hrdiny jejich dětství. Pohádky, které spojují dnešní babičky s jejich vnuky.
Zveme vás do světa, který si Walt Disney vysnil a následně stvořil.
Jsem Mickey Mouse
Zásadní postava. Kdo si vzpomene na králíka Oswalda, první Disneyho hvězdu? Moc lidí ne. Všichni znají ušatého myšáka s věčným úsměvem a přítelkyní Minnie. Každopádně Mickey, to byla týmová práce. Původně se měl jmenovat Mortimer. Lillian Disney to svému muži rozmluvila. Přišlo jí to příliš nafoukané. Výtvarník Ub Iwerks dal grafickému návrhu hravost a lehkost. Samotný Walt pak řadu let svého myšáka i jeho družku vysokým pisklavým hlasem daboval.
A co děti, mají si kde hrát?
Když si děti dobře hrají, rodiče se často nudí. Jak to změnit? To byla zásadní otázka, kterou si Walter Disney položil při pohledu na své dcery Diane a Sharon během návštěvy lunaparku. Ponořil se do své fantazie a k realizaci najal nejlepší z nejlepších. Na 65 hektarech porostlých pomerančovníky a ořešáky vybudoval u kalifornského města Anaheim zábavní park Disneyland, který od otevření v roce 1955 pohostil téměř 800 milionů návštěvníků a stal se symbolem. Dnes má sourozence na Floridě, v Paříži, Tokiu, Hongkongu a Šanghaji.
Mocní kačeři útočí
Nezůstat jenom na stříbrném plátně! Disney chtěl svůj byznys rozšiřovat, hledat nové možnosti, jak své produkty prodávat. A tak příběhy z filmů ožívaly i v realitě. Jako například ten o hokejovém týmu The Mighty Ducks. Proč jeden nezaložit i ve skutečnosti? A rovnou v NHL? Společnost Disney to dokázala, v Anaheimu vybudovala organizaci, která v roce 2007 dosáhla až na bájný Stanley Cup. Nutno dodat, že si ho užívali už noví vlastníci Henry a Susan Samueli.
Milionová Sněhurka
Všichni ji znali. Sněhurka a sedm trpaslíků, první celovečerní film z Disneyho dílny a ve své době s tržbou 8 milionů dolarů nejvýdělečnější film vůbec. Právě díky ní mohlo vzniknout studio a další, větší projekty. Premiéra byla naplánována na 21. prosince 1937 a byl to skutečně vánoční dárek pro diváky i tvůrce. Roky drželi svůj mistrovský kousek v tajnosti, investovali do něj na tu dobu astronomický milion a půl dolarů, odborníci věštili další krach. Ovšem přišel báječný úspěch.
Noční můra Hitler
Havajskou zátoku Pearl Harbor pohltil oheň a v Kalifornii nikdo nepochyboval, že válka se právě mění ve světovou. Desítky zaměstnanců společnosti Disney narukovaly do armády a její šéf se zase jednou musel vytáhnout se svým patriotismem. Mezi snímky posilujícími národní cítění vyniká „Der Fuehrer’s Face“, ve kterém se známý kačer Donald dostane během nepěkného nočního snění do nacistické továrny. Ocenila ho i Akademie filmového umění a v roce 1943 mu udělila Oscara.
Vzhůru za pokladem
Vedle Pirátů z Karibiku může vypadat Ostrov Pokladů z roku 1950 jako úsměvné retro. Ve své době byl ovšem „Největším dobrodružstvím ze všech!“, jak hlásal na propagačních plakátech. Výprava za cennostmi kapitána Flinta byla prvním Disneyho hraným filmem. Kvůli sceneriím dokonce opustil Spojené státy, většina děje se odehrává u anglických břehů. K tomu se váže bizarní historka: jeden z castingových herců Bobby Driscoll neměl britská pracovní víza a byl na popud asociace anglických kolegů ze země vyhoštěn. Disney musel zaplatit pokutu 100 liber, ale před deportováním stihl dotočit všechny scény, ve kterých provinilce potřeboval.
Disney žije dál
Je to trochu jako s Elvisem. Někteří fanoušci věří, že se Walter Disney nechal zmrazit a jednoho dne se zase objeví živ a zdráv. Není to příliš pravděpodobné. Těžký kuřák cigaret bez filtru zemřel na komplikace spojené s rakovinou 15. prosince 1966. Jeho jméno je podepsáno pod 81 filmy, na kterých se během svého života podílel. Zároveň je ovšem nadepsáno nad desítkami dalších, které vznikají díky jeho odkazu a baví společnost v dobách dobrých i zlých.
