Uvnitř však tají sílu. V jižanském městečku se živí vykládáním karet, ale spíš tu funguje jako amatérská psychoanalytička a léčitelka zraněných duší. Týrané ženě v podání výtečné Hilary Swankové radí v oboru manželského násilí, koktavému automechanikovi (přesnému Giovannimu Ribisimu) zase odkrývá jeho dětská traumata. Ovšem ne všichni sousedé jsou nadšeni schopnostmi téhle "čarodějnice" - někteří se jí straní, jiní málem vyhrožují lynčem a už vůbec nikdo jí nevěří, že výsady prožívat tíživé vidiny a sny by se ráda vzdala. Tím spíše trpí, když je zavražděna snoubenka místního učitele, jejíž obří sexuální apetit byl veřejným tajemstvím, a kartářka pomůže policii najít její tělo - a možná i pachatele činu.
Luštitelé rébusů ovšem zbystří, protože ústřední podezřelý Keanu Reeves s chutí hraje hrubiánského nadsamce tak mimořádně odpudivého, až podle všech pravidel detektivky snad ani nemůže být vrahem. Spřádači romancí naopak znejistí, sotva to počne jiskřit mezi hrdinkou a nešťastným pozůstalým snoubencem: Greg Kinnear představuje pro vdovu-samoživitelku až příliš ideálního muže... Ale modelové obraty sympatií tu nejsou rozhodující, podobně jako lze filmu odpustit drobné nelogičnosti, trochu rozvleklé tempo před vypjatým finále i děkovné výlevy s dojemnými smyčci na závěr.
To podstatné, tajemství, dokáže Raimi uhlídat po celou dobu; napětí buduje prostřednictvím všedních, každodenně monotónních úkonů, do nichž vsazuje chytrý motiv vody věštící vždy blízkost neviditelného zla. Téměř dokonalý zločin zosobňuje ospalý zapadákov, kde se zdánlivě nikdy nic neděje - ale stát se může v každé vteřině cokoli.
Luštitelé rébusů ovšem zbystří, protože ústřední podezřelý Keanu Reeves s chutí hraje hrubiánského nadsamce tak mimořádně odpudivého, až podle všech pravidel detektivky snad ani nemůže být vrahem. Spřádači romancí naopak znejistí, sotva to počne jiskřit mezi hrdinkou a nešťastným pozůstalým snoubencem: Greg Kinnear představuje pro vdovu-samoživitelku až příliš ideálního muže... Ale modelové obraty sympatií tu nejsou rozhodující, podobně jako lze filmu odpustit drobné nelogičnosti, trochu rozvleklé tempo před vypjatým finále i děkovné výlevy s dojemnými smyčci na závěr.
To podstatné, tajemství, dokáže Raimi uhlídat po celou dobu; napětí buduje prostřednictvím všedních, každodenně monotónních úkonů, do nichž vsazuje chytrý motiv vody věštící vždy blízkost neviditelného zla. Téměř dokonalý zločin zosobňuje ospalý zapadákov, kde se zdánlivě nikdy nic neděje - ale stát se může v každé vteřině cokoli.
 Giovanni Ribisi ve filmu Téměř dokonalý zločin. |
