Zápletka připomíná čínsko-americký animovaný příběh V husí kůži, v němž také ptačí mláďata neodletěla na jih a čekala je pěší pouť. I kulíka zlatého jménem Kubík, který se bojí létat, hejno před zimou opustí včetně jeho vyvolené, do níž se zamiluje s doslovným popisem „něco ho píchlo u srdce a nebyla to včela“.
Z vypravěčské názornosti vůbec čiší, že Kubík hrdina cílí na nejmenší diváky, přestože jednotlivé druhy ptáků pro ně mohou být těžko rozlišitelné. Navíc dravčí nálety včetně tragických ztrát pojímají smrt s bezmála krutou samozřejmostí, v daném žánru vzácnou.
Nicméně pro dětské obveselení se nabízí hravý kocour, pro dospělé zajímavá barevnost zapadlé osady na pobřeží a mrazivost cesty vroubené sněhovými vánicemi, ledovými krami a divokými vodopády umocní v kině i klimatizace. S humorem sice seversky drsné putování zrovna vydatně nepracuje, zato však povolá na plátno lišku, myši či soba a rozhodně neošidí pěkné bojové finále.
K průměrné známce mu pak přísluší ještě pět procent navíc za odvahu, s níž tvůrci vtělili do jinak přímočaré historky morální nejednoznačnost v podobě zdravého sobectví zbabělců. Probírá se zde totiž, jestli je lepší být „mrtvý hrdina, nebo živý srab“.
Což je v pohádce založené na jasné hranici mezi dobrem a zlem přinejmenším nezvyklé, dokonce skoro nekorektní, ale také, proč to nepřiznat, příjemně osvěžující.
