RECENZE: Dvě nevěsty jsou tuctová legrace se spoustou slov i piva

Jistý pivovar má pěknou reklamu. Zahrál si v romantické komedii Dvě nevěsty a jedna svatba, kde jeho majitel volí mezi dvěma sestrami; také zve na exkurze i na rozvážku moku žírnou krajinou. To je celá legrace.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv

Spolupachatelé titulu Jak se zbavit nevěsty to zkusili znovu. Tehdy se o jednoho muže praly jeho bývalka s novou slečnou, nyní se o hrdinu přetahují dvě sestry. A nulový děj opět postrkují sponzorské odkazy, které nedočkavě zahltí plátno už během úvodních titulků.

Novinka, na jejímž scénáři s režisérem Tomášem Svobodou pracoval Marcel Bystroň, postupuje stejnou metodou jako žánrový konkurent Milan Cieslar, tvůrce titulů Věčně tvá nevěrná nebo Špindl. Vychází se z toho, že se nemusí nic moc dít, hlavně když dámy při hledání lásky vyrobí pár trapasů. Od Bezva ženské na krku zase premiérová odvozenina okopírovala kontrast města, kde televizní moderátorka v podání Anny Polívkové s kamarádkou v salonu krásy probírá „samé kretény“ svého života, a idylického venkova s jadrnými rodiči či bujarými poutěmi. A také s dávným milým slavné rodačky čili Jaroslavem Pleslem, který si teď má brát její sestru neboli Ester Geislerovou. Jenže stará láska nerezaví...

Kdyby se dvě cynické zlatokopky porvaly o místního boháče s čistým srdcem, mohlo být veseleji. Jenže tu vládne šlechetnost citů, tudíž je předem jasné, kdo a jak musí věc rozseknout. Ne že by se humor vůbec nedostavil, ale opakuje vžité šablony od vypravěččina komentáře přes opilecké pády až po velenázorné následky zborcené kadibudky. Televizní motiv s unylým kutilským pořadem má pak jediný účel: prodat logo i zákulisí partnerské Novy.

Naštěstí tak jako jejich předchůdkyně se i Dvě nevěsty a jedna svatba mohou opřít o herce, především o Polívkovou. Té na daru sebeironie neubírá ani fakt, že obdobnou roli lovkyně mužů hrála už v daleko lepších Účastnících zájezdu, kde byli jejími filmovými rodiči rovněž Eva Holubová a Bohumil Klepl, či v ještě slabším Špindlu. Plátno rozsvítí také Jan Dolanský, s jehož postavou se zdá družná ves snesitelnější.

Nostalgický Brutus

Naopak zcela nesnesitelné zůstávají opakované letecké záběry jízdy malebným krajem silnic, luk a polí; podesáté vedou až k dojmu, že si je české komedie od sebe navzájem vypůjčují.

Dvě nevěsty a jedna svatba

45 %

Česko, 2018, 89 min

Režie: Tomáš Svoboda

Scénář: Tomáš Svoboda, Marcel Bystroň

Hrají: Anna Polívková, Jakub Gottwald, Ester Geislerová, Eva Holubová, Bohumil Klepl, Marcela Nohýnková, Sára Friedlanderová, Jaroslav Plesl, Roman Blumaier, Václav Helšus, Andrea Hoffmannová, Jan Vondráček, Jan Dolanský, Braňo Holiček, Pavel Šimčík, Dušan Urban, Michal Maléř, Oldřich Navrátil a další

Kinobox: 45 %

IMDb: 4.8

Pokus o původnost nesou tři vtipné nápady: bohužel ani masožravé slunečnice, ani svítící ovečky nemají pořádnou pointu, zatímco sbírka pivních kelímků spojených s koncerty kapely Brutus ji bohužel má. Nicméně právě „brutusácká“ legenda, která už by vydala na vlastní film, alespoň zavoní příjemnou nostalgií, byť třeba v Indiánském létu ji Saša Gedeon dokázal využít vysoko nad rámec sousedského rocku.

Zkrátka Dvě nevěsty a jedna svatba představují tuctovou domácí televizní legraci, ve které se vypije hodně piva a vyplýtvá hodně slov, než se přesně podle očekávání uzavře. Sice v této žánrové rodince nepatří k vyloženě největším průšvihům – ovšem pokud už jsme nuceni vytvářet pro české romantické komedie zvláštní kategorii.