RECENZE: Bobule, prchavá letní zábava

Nevinně o víně zní podtitul české komedie Bobule. Docela sedí, jen místo nevinné zábavy se podává legrace až neškodná a víno, jež nalévá, je hodně prchavé; rychle se vykouří z pobolívající hlavy.

Bobule - snímek z filmu | foto: Bioscop

Zázrak se rozhodně neurodil, Bobule rozmnožují stádečko českých filmů typu "půl na půl", bez nichž by se dějiny kinematografie obešly, ale které více či méně bezbolestně zaplňují vděčné časy televizních večerů.

Prvotina režiséra Tomáše Bařiny z letní Moravy vykutala více svěžesti než žánrově příbuzná Svatba na bitevním poli, ovšem kde se věnuje romanci, baví čistěji než coby venkovská fraška a la Slunce, seno.

Učesaná humoreska
Bohužel, té lehce folklorní bodré rozšafnosti a vyšeptalé figurkářské rázovitosti, která hrozila, se Bařina neubránil. Do Bobulí vsakuje starosvětská líbivá selanka typu Náš dědek Josef či Dobrý člověk ještě žije.

Bobule

ČR, režie Tomáš Bařina, hrají Kryštof Hádek, Lukáš Langmajer, Tomáš Matonoha, Lubomír Lipský, Tereza Voříšková, 90 minut.

Hodnocení­: 60 %

Na oscarovou Bokovku chybí mladistvým Bobulím hořký humor plynoucí ze zralého poznání, čili asi nejblíže jim zůstává Dobrý ročník, nicotně slunečná historka o polepšení zkaženého městského vetřelce dotykem venkova, vína a lásky. Což se už předem čeká a také bez tajemství i překvapení přesně naplní.

Nálada, prostor, poezie; to se Bařinovi daří, byť žírná krajina a orosené hrozny působí krásou až reklamní. Zápletka už je slabší: podvodníček s komplicem opouští pražskou horkou půdu a prchá před nahlouplými poldy k dědovi, moravskému vinaři, kde najde správnou cestu i dívku. Sousedský kolorit místních postaviček působí vyčichle a situační gagy včetně výbuchů "archivního" burčáku se příliš dlouho připravují, takže účinkují jen zčásti.

Na druhou stranu potěší Bařinův smysl pro milé detaily. Z pražské předehry k nim patří třeba hrdinův trapas samozvaného hosta na vernisáži či jeho posedlost obloženými chlebíčky, na Moravě zase labužnicky vychutnaný zákrok místních policistů proti nafoukaným pražským kolegům nebo trik starých pánů, jak si nenápadně prohlédnout vzrušující zákoutí těla mladé sousedky v podání stále jistější Terezy Voříškové.

Byly tu už horší
Jenže závan nápadu střídají motivy ze skladů vyzkoušené manýry: dva balíci letí do velkého světa, automechanikovi přebývají součástky a alkohol za volantem se glosuje průpovídkami jako "opilý řidič – veselý vrah". Předvádí se zkrátka laskavá učesaná vesnická humoreska, kde není místo na herectví, pouze na přehlídku jednoduchých lidských typů.

Recenze: 2Bobule (2009)

Občas rozesměje, bez křeče to však nejde

Výjimku tvoří městští vetřelci, herecky zkušenější Kryštof Hádek a zábavnější Lukáš Langmajer, jenž bohužel v půli zmizí z děje bez "dohrávky", zatímco Hádkův hrdina musí dojít k narýsované moralitě.

Nejlidovější zábavu zosobňují policisté, ale nutno uznat, že pod míru vkusu, natož k vulgaritě je Bařina nepustí. Křehké kouzlo milostných scén pak stvrzuje, že něžnou romantickou komedii zvládá s přirozeností, ale náznaky rozverné buranské taškařice mu nejsou vlastní.

Prostě padesátiprocentní film, jenž si bonus dalších deseti procent vysloužil za podprahovou podmanivost nálady a za to, že si na nic jiného nehraje. Navíc už jsme viděli daleko strašlivější filmařské debuty.