RECENZE: Bezelstně sentimentální 3Bobule zapomněly na komedii

Po Bourákovi si ani 3Bobule, od nichž si kina slibovala divácký průlom, nemohou připnout odznak dobré komedie. Také prohrávají, jen úplně jinak: bezelstně, nezáludně, se srdcem na dlani.

Bourák sice vykazuje mírně lepší filmařinu, což se v hodnocení musí projevit, přesto se paradoxně více smířlivosti vkrádá pro 3Bobule. Na rozdíl od Bouráka se totiž nepřetvařují, nestylizují, nepředstírají rafinovanost ani ambiciózní výpověď o stavu země. 

Třetí díl líbivé pálavské série balancuje na hraně mezi prostinkým a prostoduchým, je průhledný, nostalgický, odzbrojující a tak urputně pozitivní, až se cynikům udělá mdlo.

Nehraje si ani na tajemství, od počátku průzračně napovídá, jak to dopadne. Třebaže ústřední dvojice neboli Kryštof Hádek a Tereza Ramba před narozením třetího potomka a ve finanční tísni zjišťuje, že „nějak jsme si přestali rozumět“, každý přece ví, že jejich „láska je jako to staré auto, trvá to, ale vždycky znovu zase naskočí“.

Podobně jasně do křížovky zapadne okamžik, kdy se na scéně objeví dávný kamarád potížista čili Lukáš Langmajer a vzápětí sličná policistka. Co se týče motivů vyděračské gangsterky, mají daleko měkčí parametry než Bourák, v podstatě jde o neškodnou anekdotku na způsob malého postfederálního Podrazu, ovšem i na princip lsti přijde divák dříve než sami hrdinové. A kdo krade na vinici, to už je hádanka pro mateřské školy.

Co se tedy na plátně přes sto minut vlastně děje? Všeobecně se tu dílem kochá malebnou krajinou, dílem láskyplně vzpomíná a dojímá – několik posledních vět, rozšafných rad pro svou filmovou dceru, namluvil ještě před svou smrtí Václav Postránecký, kterému je film v závěrečných titulcích věnován.

Sponzorské odkazy, které se tradičně dostaví v hojném počtu, člověk už skoro nevnímá, ovšem stejně mimoděčně působí slovní vtípky, „hláškování“, které občas visí ve vzduchu bez vztahu k příslušnému ději nebo situaci.

Zjednodušeně lze 3Bobule popsat jako nezávazné letní poflakování, popíjení a rozjímání, kde se okouzlení orosenými hrozny střídá s instruktážním popisem výrobního postupu a historie vinařství.

Z čehož plyne, že aktéři, snad s výjimkou Hádka a Miroslava Táborského, nemají prakticky co hrát. Věčná škoda, že scenáristé víc nevytěžili z konfrontace místních teenagerů s pražským výrostkem; horolezecký výstup jim seslali z nebe.

Na druhou stranu: jakápak konfrontace, jestliže se tady podobně jako v Bourákovi pohybují vesměs samí dobří, pouze mírně chybující lidičkové, kteří se navzájem svěřují, vyznávají, smiřují, objímají a vyjadřují slovníkem typu „vážil si drobných odběratelů“.

3Bobule

40 %

Režie Martin Kopp, hrají Tereza Ramba, Kryštof Hádek, Lukáš Langmajer, Miroslav Táborský, Michal Isteník

Streamovací služby: Netflix (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 54 %

IMDb: 5.5

Ale hlavně to není komedie, ani romantická, ani ztřeštěná jako minule, nýbrž náladová turistická výprava cyklostezkami mezi vinohrady. Možná ji při televizním uvedení zdánlivě zrytmizují bloky reklam, nicméně její sentiment nesetřou.

Sluší se však uznat, že nejspíše přesně takový výsledek – tedy nic než bezobsažné vyvolávání pocitu pohody – si tvůrci přáli. Takže 3Bobule sice nebaví, leč neurážejí.