Bratři Farrellyovi se vrátili v novém filmu ke schématu ze snímku Blbý a blbější. Tentokrát si však mistr gumového obličeje a legračních grimas Jim Carrey zahrál svého parťáka ve dvojroli. Přitroublý ale hodný policista Charlie trpí rozpadem osobnosti. Už sedmnáct let slouží u policie a jeho rodinný život není zrovna nejzdařilejší. Nikdy by však nikomu neublížil, což je jeho velký problém. Nashromážděné napětí rozdvojí jeho osobnost a vedle hodného Charlie vznikne mizera Hank, jemuž nelze přisoudit žádnou kladnou vlastnost.
|
JÁ, MÉ DRUHÉ JÁ A IRENA | |
| scénář | Peter Farrelly Mike Cerrone Bobby Farrelly |
| režie | Bobby Farrelly Peter Farrelly |
| kamera | Mark Irwin |
| hudba | Tom Wolfe Manish Raval |
| hrají | Jim Carrey Renée Zellwegerová Chris Cooper Robert Forster Richard Jenkins Chris Cooper |
| délka | 116 minut |
|
Já, mé druhé já a Irena | |
| kina | 14. září 2000 |
|
video |
květen/2001 |
Recenze Mirky Spáčilové
Kdo stráví Irenu, vydrží všechno
Rozumný divák ví, že vždycky může být ještě hůř. Je mu to však houby platné, neboť některé hrůzy si neumí ani představit. Třeba se mu i vlasy ježily nad fekálním humorem bratří Farrellyových ve filmu Něco na té Mary je; ale naletí na jejich nový opus Já, mé druhé já a Irena: vždyť policistu "dvou tváří" tu hraje Jim Carrey, a ten se přece ve Formanově Muži na Měsíci polepšil?! Nepolepšil, jen si vybral dočasné odpustky; vrátil se zpět na pitvornou půdu slintavých grimas, zprvu coby ochotný dopravní strážník, tupé dobračisko se způsoby zdvořilého loupežníka Lotranda mladšího (což je poloha, která Carreymu i jeho dabérovi Martinu Dejdarovi sedne líp).
Autorům - a zřejmě i publiku - se však více líbí hrdinovy stále častější výbuchy a spolu s nimi chorobné proměny v hulváta, který dumlá z prsu neznámé maminky, v samoobsluze vykřikuje o vaginálním krému a vůbec se chová jako buranský drsňák. Rozpolcení jeho osobnosti prý začalo, když jej manželka opustila poté, co mu povila tři čokoládové hošíky s černošským liliputánem. "Ukázal jsem jí plejtváka," kasá se před smutným paroháčem trpaslík, čímž zatím jen krotce naznačí, jaký druh smíchu se bude dále vyrábět.
Policistovi synové svým hrubým slovníkem hladce přebijí neviňátka z Městečka South Park; trpnou snášenlivost hrdiny dokazují sousedův pes rozmisťující hromádky na policistův trávník či sousedova manželka půjčující si noviny ubohého strážníka - kam jinam než na záchod.
Jen snílek by čekal kultivaci od ženské hrdinky: dotyčná Irena, která vnese na scénu tuctově kriminální, ale aspoň nějakou zápletku, pouze rozmnožuje módní defilé oněch plavých, dobře živených telátek vydávaných za herečky. Pravdou ovšem je, že sólista Carrey k sobě rovnocennou partnerku nepotřebuje - a Farrelyovi hledali spíš otrlou povahu, jež se nesloží například při scéně, kdy hrdina odháněje zjevný puch i hejna much tříská do polozdechlé krávy. Dobytče ne a ne umřít, ač je škrtí, střílí, dusí... divák prý vydrží všechno.
Proč tak názorný popis nechutného, navíc strašlivě otravného braku, jehož lepkavou nudu ještě zahušťuje hlas vypravěče? Mlčet o něm totiž leckdy znamená, že distributor se pak chlubí tisíci diváků - a zapomene na ty zklamané, kteří chtěli vrátit vstupné.
 Jim Carrey představuje ve filmu střídavě charakterního Charlieho a mizeru Hanka. Tentokrát vystupuje jako Hank. |
 Z filmu Já, mé druhé já a Irena. |
 Z filmu Já, mé druhé já a Irena. |
 Z filmu Já, mé druhé já a Irena. |
 Z filmu Já, mé druhé já a Irena. |
 Z filmu Já, mé druhé já a Irena. |
