Těžko by se v naší zemi hledal člověk, který nikdy neviděl film Jiřího Menzela Vesničko má středisková. A jen těžko by si nevybavil jednu z jeho nejpovedenějších scén. Sebevědomý rostlinář Jaromír má takový nešvar, s oblibou strká vypálené sirky zpět do krabičky. K tomu nedbá rad zkušených kolegů. Jednoho dne mu sirky začnou hořet v kapse kalhot, a zrovna na tom nejméně vhodném místě. Zužovat hereckou kariéru Oldřicha Vlacha jen na jednu legendární roli by však byl hřích.
„Chlapi, nelejte to pivo z voken! Podívejte se, jak vypadám!“ „Já ti to říkal, Jaromíre, ať nestrkáš vypálený sirky zpátky do krabičky!“ Ještě i po 37 letech slýcháte tyto „vesničkové“ hlášky? Když jsem ještě chodil mezi lidi, slýchával jsem je každou chvíli. Teď už jsem pořád doma a tam mi je manželka neříká. Nejvíc je na mě pokřikovali řemeslníci, když mi pracovali v baráku.
Nelezlo vám to někdy na nervy? Vůbec. Beru to tak, že my herci sloužíme publiku, to se nedá svítit. Tuším, že se určitě chcete nejvíc ptát na Vesničku.
Nedošlo mi, že azbest mě sice ochrání, ale zároveň tu roušku rozžhaví. Způsobila mi díru ve stehně. Na place jsem se snažil to vydržet, ale doma jsem skučel a ukázal to manželce.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
