Mohlo (by) se to stát. Takzvaný koncert kastrůlků, který ve Francii provází protesty odmítající pozdější odchod do penze, už se stal běžnou součástí tamních dní. Ostatně Francie manifestuje či stávkuje stále, hosté Cannes mohou mluvit o štěstí, pokud je na cestě zrovna nepotká stávka letištního personálu.
Jenže hrdá domácí tradice pouliční občanské revolty je jedna věc a hrozba mezinárodní ostudy druhá. Proto město Cannes zakázalo během festivalu protesty v klíčových místech, podél Croisette a v okolí.
Má to však háček, přesněji několik háčků. Odborová organizace CGT i nadále připravuje velkou demonstraci; má se konat 21. května podél Boulevard Carnot, mimo hlavní dějiště filmového svátku, nicméně lze čekat, že na sebe strhne část pozornosti, za níž se sem vláčejí armády celebrit.
Navíc přímo před hotelem Carlton, mezi jehož slavnými hosty bude americký režisér Martin Scorsese, se sejdou pracovníci v pohostinství včetně zaměstnanců hotelů a restaurací.
Shromáždění, kde se též rýsuje mlácení pánvemi, se vymyká zákazu, prostranství před Carltonem spadá do soukromého majetku. Tudíž Scorsese dostane výhled z první ruky, zato se bude těžko dožadovat odpolední kávy či vyžehlené košile; leda by si přivezl cestovní vařič a žehličku.
Další háček: organizátoři filmové akce nemohou odboráře prostě ignorovat. CGT je totiž zakládajícím členem přehlídky, dokonce má svého zástupce ve festivalové správní radě.
Čili bubnovat před festivalovým palácem nesmí, ale přímo v něm CGT pořádá projekci filmu Láska, ženy a květiny, dokumentu o drsných podmínkách dělnic na květinové plantáži v Bogotě, po níž následuje debata za účasti francouzských feministických organizací. Že by ani tam nepřišlo ke slovu kastrůlkové hnutí?
Na každý pád dřív, než se červený koberec rozvinul, ukrojili si protestující z koláče zájmu pořádné sousto. I zahraniční filmová média včetně Variety citují vyjádření odborových předáků, že „vláda nezablokovala neonacisty protestující v centru Paříže“, kdežto proti „kastrůlkům“ vydává dekrety. Cannes omezuje demonstrace podél Croisette od teroristických útoků, leč Celine Petitová ze CGT tvrdí, že doposud vždy našli kompromis.
„Až nyní se bojí, aby se to nezvrhlo. Nevím, zda mají vážně strach, nebo nechtějí, abychom dali najevo, co si myslíme o důchodové reformě či o dění v kinematografii,“ naznačila, že hodlali kritizovat i zařazení některých filmů do soutěže či zacházení se ženami ve filmové branži. Její kolega dokonce nevyloučil, že pokud je „nevezmou do hry“, mohl by akci postihnout třeba výpadek elektřiny.
Žádný festival nestojí o skvrny na vývěsním štítu, ale současně musí počítat s tím, že jako můry ke světlu přitahuje všechny, kdo chtějí být viděni a slyšeni, od pornohvězdiček po aktivisty. Jen karlovarský festival může být snad v klidu.
S bubínky tu procházejí leda věrozvěsti Hare Krišna, rámus pánví by přehlušily taneční stany, na možné výpadky proudu jsou návštěvníci zvyklí a do důchodu už dávno chodíme později než Francouzi; bez řečí. I když s novými nápady Fialovy vlády si možná i tuzemský batůžkář do Varů přibalí aspoň malý rendlík.
