Kniha, která zná také nedokončené filmy

I filmový historik si zajde večer do kina, jenže práci si bezděčně nosí s sebou. Pak se třeba autoři knihy Český hraný film III přistihnou, že sice sledují oddechovou novinku, ale v hlavě jim naskakují katalogová hesla stejně jako během dní, kdy museli "nakoukat" více než 400 snímků z let 1945-1960. "To je základ: neopisovat věci už zpracované, nýbrž všecko si znovu odpromítat a zachytit i sebemenší detaily," líčí Eva Urbanová z autorského týmu třetího svazku česko-anglického ilustrovaného katalogu. Předešlé dva díly, o tvorbě do roku 1930 a z let 1930-45, jsou v Národním filmovém archivu ještě k mání.

Co musí badatel ze starých filmů zjistit? Třeba odhalit herce i těch nejmenších roliček nebo písničku, jejíž útržek v některé scéně zazní z rádia. Vystopovat, kde se film natáčel: za pomoci dochovaných zmínek v tisku, ponořen v mapách či encyklopediích hradů a zámků. Právě v období budovatelských snímků prý bylo hodně těžké vypátrat vesničky, kde vznikaly jásavé příběhy o zakládání zemědělských družstev. "Ale přitom jsme objevovali, že i v éře 50. let, spojované jen s budovatelskými agitkami, vznikla spousta komorních lidských příběhů s vynikajícími herci, třeba První a poslední se Zdeňkem Štěpánkem či Roztržka s Václavem Voskou," dodává další z autorů, Blažena Urgošíková.

Jiná zásada při sestavování katalogu zní: Nic nevyřazovat! "Neděláme výběr, nehodnotíme. Rozsah jednotlivých hesel se řídí ohlasem, jaký ve své době film vzbudil, což však nemusí odpovídat jeho významu," upozorňuje filmový historik Ivan Klimeš. Do úplné kolekce se tak dostaly i dva snímky "z vyšší vůle" nedokončené.

První případ se týká psychologického dramatu Křižovatka, jež v roce 1947 točil režisér František Čáp souběžně s partyzánskou historkou k výročí Slovenského národního povstání Bílá tma. Ta měla při dokončovacích pracích přednost, na filmovém festivalu pracujících však kupodivu dělnická porota Bílou tmu zkritizovala a rozčilený režisér se ohradil, že dělníci tomu nerozumějí. Sice se jim později omluvil, nicméně výrokem zvláštní komise byl za urážku dělnické poroty "vzdálen od práce ve filmu", dokud neprokáže, že mluvil "z rozčilení, nikoliv z přesvědčení". Takže Křižovatku už nemohl dokončit a odešel točit do zahraničí.

Stejně kuriózní osud měla komedie s Jaroslavem Marvanem Výlet pana Broučka do zlatých časů. Režisér Jaromír Pleskot vyprávěl, že projekt skončil kvůli napětí mezi scenáristou Karlem Vaňkem, jinak kulturním referentem Rudého práva, a básníkem Vítězslavem Nezvalem, jenž tehdy vedl filmový odbor ministerstva informací. Kritik se zřejmě dotkl Nezvalovy tvorby a básník využil svého politického vlivu, aby zrod filmu spojeného s Vaňkem zastavil - poté, co byla natočena a schválena jeho "zkušební" verze. Jen ze scén dochovaných na negativu mohou filmoví vědci soudit, že z Broučka mohla být lidová zábava ve stylu komedií s Andělem.


Archiv pracuje i pro Evropu

* Vedle katalogu Český hraný film, jehož další, čtvrtý díl zahrnující éru 1961-70 vyjde v roce 2004, chystá Národní filmový archiv na rok 2003 první díl obdobné knihy, která bude věnována naší animované tvorbě, a pracuje i na katalogu dokumentárních děl.

* Filmový archiv současně rozšiřuje sbírkový fond filmů, který už činí sto padesát milionů metrů, a převádí je na bezpečný, nehořlavý materiál. Ročně získává na tři tisíce přírůstků, což je číslo, které překonává pouze Francie.

* Kromě toho archiv schraňuje plakáty, fotografie, scénáře i jiné kinematografické předměty, zaznamenává klíčové události roku či díla filmových amatérů, pořádá akce v zahraničí a podílí se na mezinárodním výzkumu. "Například zpracováváme téma cenzurních zásahů ve filmu na počátku třicátých let, což je společný projekt Německa, Rakouska a České republiky," říká ředitel archivu Vladimír Opěla.
(spa)

,