První zběsilá jízda kodaňským podsvětím z roku 1996 znamenala několikerý celovečerní debut. Pro režiséra Nicolase Windinga Refna, kterému tehdy bylo pětadvacet let, i pro chorvatského rodáka Zlatka Buriče, jenž vedle jiných mezinárodních produkcí perlí v evropském filmu roku Trojúhelník smutku.
A v neposlední řadě to byl start kariéry Madse Mikkelsena, častého představitele padouchů, které od té doby nasbíral ceny za Hon, Chlast či Hannibala, zahrál si v bondovce Casino Royale, v sérii Fantastická zvířata vystřídal Johnnyho Deppa, rozsvítil komiks Doktor Strange a objeví se v novém dobrodružství Indiany Jonese.
RECENZE: Čaroděje čekají zmanipulované volby a pár fantastických zvířat |
Těžko soudit, do jaké míry se na úspěchu filmu podepsaly fámy, které herci jednoznačně popírali, totiž že pro věrohodnější výraz brali během natáčení pravé drogy. V každém případě Dealer zapůsobil jako zjevení jak u fanoušků, kteří režisérův styl srovnávají s Tarantinem, tak u kritiků včetně amerických.
Psali, že se Refn vyhýbá klišé v příběhu samém i v jeho vyprávění, že Dealer „vibruje mladistvou agresivitou, poťouchlým humorem a narůstajícím napětím“ a že v žánru drogových thrillerů jde překvapivě hluboko, až k „existenciálnímu zoufalství“.
RECENZE: Docela jiný Mads Mikkelsen vítězí i v Rytířích spravedlnosti |
Po osmi letech následoval Dealer II, v němž se Mikkelsenova postava vrací z vězení, a rok nato ještě Dealer 3, který se věnoval - už bez Mikkelsena - osudům stárnoucího vůdce gangu v podání Buriče, jenž si tudíž jako jediný z původní sestavy zahrál ve všech dílech triptychu - a to paradoxně Srba.
Refn v nadsázce tvrdil, že coby své vzory vykradl snímky Kanibalský holocaust a Bitva o Alžír, ve skutečnosti však spíše platí, že právě jeho Dealera opisovali jiní. Ostatně i tuzemské projekty Ubal a zmiz či BANGER. používají podobný model: drogoví poskoci v časové a finanční tísni.
