Příště by to prý mohly zkusit v obráceném gardu. "Já taky umím hrát dámu," směje se Bohdalová.
Vážně dodává: "Můžeme si jen přát takové role. A ne, aby se točily krávoviny." Na což Jirásková reaguje: "Já v krávovinách nehraju!"
Sebeironií a spoustou vzájemných narážek zrozených dlouholetým přátelstvím bavily prý obě herečky štáb i při natáčení. Mladý režisér Jiří Strach se takových legend, jež doplnil ještě Josef Somr, trochu bál.
"Ale byl jsem natolik přesvědčen, že to musí hrát právě ony dvě a žádná jiná, že kdyby jedna z nich nemohla, netočil bych," tvrdí.
"Navíc jsem slyšel, jak bývají velcí bardi smutní, když už po nich nikdo nechce víc – a je to pravda. Pro mě to byla obrovská radost a ještě větší škola," dodává filmař s vlastní zkušeností herce.
To zas ocenila Bohdalová: "Má přesné herecké oči, vždy jsme se shodli, kde je slabší místo."
Pro režiséra z jiné generace byly obě herečky i poradkyněmi: "Rozebíral jsem s nimi myšlení a chování sedmdesátiletých dam. Ptal jsem se, co dělají s reklamními letáky ve schránce, jak vykrajují vánoční cukroví..."
Bohdalová s Jiráskovou však vesele namítají: "Sedmdesátiletých? To my přece taky neznáme!"
