„Náš otec byl jedinečně nadaná přírodní síla, a to jak coby umělec, tak jako člověk. Milující manžel, otec, dědeček a pradědeček. Zbožňovali jsme ho a bude nám nesmírně chybět,“ napsali jeho synové Adam, Matthew a Anthony ve společném prohlášení.
Alan Arkin se objevil v celé řadě filmů (kromě jiných například ve fantaskní romanci Střihoruký Edward režiséra Tima Burtona nebo pozoruhodné sci-fi Gattaca), byl čtyřikrát nominován na Oscara a v roce 1963 získal nejvyšší broadwayské ocenění, cenu Tony, za roli ve hře Enter Laughing.
Alan Arkin nejprve působil jako zpěvák a kytarista ve skupině Tarriers, se kterou nazpíval například píseň Banana Boat Song. Poté se stal členem divadelní herecké společnosti a v 60. letech debutoval jako dramatik na Broadwayi svou hrou Eh?
Na filmovém plátně se poprvé objevil v roce 1966 v komedii Rusové přicházejí! Rusové přicházejí!, kde si zahrál roli poručíka Rozanova na sovětské ponorce. Svou dramatickou stránku naopak předvedl jako psychopatický vrah Harry Roat v thrilleru Terence Younga Čekej do tmy (1967), kde hrál po boku Audrey Hepburnové.
Mezi nejznámější patrně patří jeho role kapitána Yossariana v přepisu bestselleru Josepha Hellera Hlava-22 (1970) pod režijní taktovkou Mikea Nicholse.
Roli ve filmu Malá Miss Sunshine, za niž se konečně dočkal sošky Oscara, málem nedostal, protože režisér měl pocit, že „vypadá příliš zdravě“ na prostořekého osmdesátiletého dědečka, který měl být sešlý a roztřesený po letech užívání drog a zhýralého života.
I dlouho po osmdesátce zůstával Arkin pozoruhodně aktivní ve filmu a televizi. Ocenění a nominaci na cenu Emmy získal za svou roli v televizním seriálu Kominského metoda, který se začal vysílat v roce 2018.
