Patří mezi nejoblíbenější divadla u nás, přitom dlouhodobě rozděluje veřejnost a politici si ho přehazují už třicet let. Zatímco předchozí ministr kultury Ilja Šmíd začal pracovat na přesunu otáčivého hlediště mimo památkově chráněnou zónu českokrumlovského zámku, jeho nástupce Antonín Staněk vše zarazil a rozhodl o jeho setrvání. Situace se mění téměř s každým ministrem, takže si nikdo netroufá dívat za horizont jedné nájemní smlouvy.
Jisté už však nyní je, že scéna bude fungovat dalších šest let. Zatímco Jihočeské divadlo jako provozovatel točny a České Budějovice jako vlastník konstrukce i zřizovatel divadla zprávu ještě nepotvrdily a zatím počítají se smlouvou do roku 2020, Národní památkový ústav hlásí, že pobyt otáčivému hledišti v areálu zámeckého parku protáhne.
„Máme písemný pokyn od ministerstva kultury prodloužit smlouvu do roku 2025 a ten musíme splnit. Odhaduji, že do měsíce budeme mít smlouvu uzavřenou,“ hlásí za NPÚ ředitel českobudějovické územní památkové správy Petr Pavelec.
Jihočeské divadlo tak sice může dále lákat diváky na originální plenérová představení ozvláštněná technickou raritou, není však jasné, za jakých podmínek. Nejistotu vyvolává letohrádek Bellarie, který dosud slouží nejen jako romantická součást jeviště, ale především jako zázemí každého představení. Při operách zde navíc sídlí hudební těleso.
Nedílná součást zámeckého parku potřebuje nutně opravit, s čímž památkáři počítají v nejbližší době. „Rekonstrukci Bellarie máme vyprojektovanou, počítám, že ji kompletně opravíme. Harmonogram oprav a jejich koordinace s provozem točny bude předmětem jednání,“ uvádí Pavelec a dodává, že Bellarie bude následně sloužit především jako veřejnosti zpřístupněný památkový objekt. Právě to však bude pro divadlo problém.
„Pokud bychom o ni přišli, neměli bychom zázemí pro účinkující a především pro orchestr. Pak bychom nemohli hrát operní představení,“ říká ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek a upozorňuje, že právě díky atraktivitě prostředí často osloví i neoperní publikum.
„Jedno z hlavních poslání točny je popularizovat české operní autory,“ zdůrazňuje. „Ztráta opery by se výrazně odrazila v ekonomické stránce provozu. Jde o nějakých dvanáct milionů na tržbách. Zůstává otázka, zda pak má smysl točnu provozovat,“ říká Průdek.
Samotná točna totiž tvoří důležitý zdroj příjmů Jihočeského divadla. To je příspěvkovou organizací, nevykazuje tedy žádný zisk a zřizovatel by ztrátu musel dorovnat. Právě díky točně patří Jihočeské divadlo mezi nejsoběstačnější příspěvkové organizace u nás.
Památkáři však opravu rozpadající se Bellarie odkládat nechtějí. „Očekáváme, že začneme v nejbližším možném termínu. Divadlo musí přijít s návrhy řešení provozního zázemí,“ dodává Pavelec. Nyní tedy vše závisí na tom, jak se opravy letohrádku zkoordinují s provozem divadla a zda se vůbec vyplatí zde hrát.
Složité vyjednávání
Průdek obecně vidí v zázemí herců i diváků hlavní problém současné točny. „Jde už o několikáté otáčivé hlediště v řadě, má za sebou nějaký vývoj. Zázemí ale nikoli,“ říká a podporuje, aby se točna přesunula do areálu bývalého zahradnictví, čímž by opticky rozšířila areál zámecké zahrady. Tím by se totiž nejen vyřešila problematika Bellarie a nejasnosti s UNESCO, ale vznikla by možnost postavit zcela novou moderní konstrukci schopnou otáčet se i do sebe podle návrhu původního autora točny Joana Brehmse.
Přípravy této varianty podpořil loni ministr Šmíd, ministr Staněk však architektonickou soutěž letos zarazil a dal přednost rekonstrukci. „Vrátili jsme se fakticky do stavu z roku 2014, kdy bylo dohodnuto, že otáčko zůstane na svém místě. To bylo stvrzeno na jednání s ministrem Staňkem a město písemně deklarovalo, že se závazku soutěže nezříká,“ hlásí za České Budějovice zastupitel a bývalý primátor Juraj Thoma (HOPB), který se problematikou dlouhodobě zabývá.
Sám podporuje rekonstrukci točny na stávajícím místě. „Nebyly vyřešeny majetkové vztahy, nebyla dosažena dohoda na nové podobě územního plánu Českého Krumlova a podle mne by byl významně ohrožen i marketingový potenciál otáčka, protože by se fakticky ocitlo mimo zahradu i mimo areál zapsaný v seznamu UNESCO,“ uvažuje Thoma nad přesunem. „Která varianta by byla dražší, se však neví, protože se ani jedna nedostala do takové fáze,“ upozorňuje Průdek.
České Budějovice nicméně dosud novou soutěž na rekonstrukci stávající scény nevypsaly. Končící zmatky okolo ministra kultury rozhodně nepomáhají.
„Zatím vždy platilo, že co ministr kultury, to jiný názor. Nejde vypsat mezinárodní soutěž – při všech organizačních a finančních nákladech – bez jistoty, že doběhne do konce a neskončí fiaskem a utracením veřejných peněz bez jakéhokoliv výsledku, o ostudě nemluvě,“ uzavírá Thoma. „Největší problém je v tom, že jde o politické rozhodnutí. A jeho realizace leží daleko za horizontem mandátu těch, kteří rozhodují,“ přitakává ředitel divadla.
Českokrumlovské točně tak začíná další nejistá sezona. Diváci se nicméně mohou příští léto těšit na dvě premiéry. „Jedna bude v režii Petra Zelenky o Leonardu da Vinci. Druhou chystá Petr Forman,“ slibuje Průdek.
