Prokazuje to i nejnovější návrat Krysaře na scénu: v pražském Divadle Kalich nastudovala dílo Daniela Landy opět jeho manželka Mirjam Landa, pouze sám autor už dávno titulní roli opustil; při prvním představení premiérové verze seděl mezi diváky.
Chybí na jevišti? Možná pamětníkům: pravda je, že Landa dovedl temnou osudovost vlastního pohledu na staroněmeckou pověst prodat nejosobněji. Ale pravda také je, že muzikál Krysař zabírá i po letech a bez Landova projevu.
Důvodů má pro to dost. V porovnání s leckterými novějšími, okázalejšími produkcemi nabízí stále písně, které mají melodii, rytmus a texty s obsahem. Stále se může opírat o romantickou postavu v černé kápi, třebaže uzdu tajemné démoničnosti jí nový představitel titulní role Přemysl Pálek popouští více zpěvem než hereckým výrazem. Osud v podání Davida Suchařípy by mu charizma mohl půjčovat, nicméně obecně mužská část sestavy přebíjí ženskou; klíčový duet sester Agnes a Rózi vede od říznosti konfliktu k ukřičené řezavosti hlasů, o sykavkách jedné z hereček nemluvě.
Výprava díla s více než tisícem repríz se obměňuje s každou další inscenací, od původní v Ta Fantastice z roku 1996 přes rakouské či slovenské uvedení až po variantu z roku 2002 již právě v Kalichu. Nynější jevištní uspořádání využívající točnu se zdá místy zbytečně složité, i bez posouvání dekorací totiž pozornost poutají choreografie sehraného souboru včetně závěsné akrobacie.
KrysařDivadlo Kalich premiéra 8. září 2017 režie: Mirjam Landa hrají: Přemysl Pálek, Marie Křížová / Kateřina Šildová, Robert Jašków / David Suchařípa, Martin Zounar / Jan Apolenář, Charlotte Doubravová / Anna Julie Slováčková, Roman Tomeš / Milan Peroutka, Barbara Chybová / Kateřina Steinerová, Henrich Šiška, Felix Slováček jr. / Jakub Šlégr, Oldřich Smysl / Richard Bergman a další |
Nicméně podstatné je, že na rozdíl od převzatých zahraničních licencí, kostýmních sošných zpěvoher nebo takzvaných hitmuzikálů spíchnutých ze šlágrů známého interpreta či skupiny si Krysař uchovává sdělení, v čele s pochybností nad vyvolanou rebelií a vyhroceným fanatismem.
Jistě, Landa si potrpí na velká slova – touhu, naději, vykoupení, ale nelze popřít, že jeho Krysař spojuje mystiku s naléhavostí. A když se čistý ústřední motiv hrdinovy píšťaly přenese do úderného aranžmá, ve vytleskávaném přídavku dostane Krysař náladu rockového koncertu.
Což je na českém muzikálu rarita.
