Kouzelná flétna vypadá trošku jako úlet

"Vypadá to trošku jako úlet, ale zajímalo mě právě spojení operní stylizace a činoherního přístupu," řekl ke své nejnovější režii v Dejvickém divadle, Mozartově Kouzelné flétně, jeho umělecký šéf Miroslav Krobot. Režisér, herec a pedagog, který dejvické scéně velí již sedmým rokem, byl hostem iDNES a v on-line rozhovoru odpovídal na vaše dotazy. Odpovědi najdete ZDE.

A co chystá jedna z nejoblíbenějších divadelních scén v nejbližší době? "Rádi bychom uvedli vlastní text, který bude částečně o beat generation, nejvíc asi z biografie Jacka Kerouaca," prozradil Krobot.

O Ivanovi Trojanovi režisér řekl: "Ivan patří ve své generaci ke špičce, ale já mu to nikdy neřeknu, aby si nemyslel...."

V poslední otázce se Krobot svěřil, co je jeho nesplněným snem: "Rád bych napsal dobrou divadelní hru, rád bych režíroval Hamleta s Ivanem Trojanem, rád bych, aby v Dejvicích docházelo k potyčkám před pokladnou DD."

Kdo je umělecký šéf DD?
Miroslav Krobot se narodil 12. listopadu 1951. "Jsem z venkova, ale rodiče hráli ochotnické divadlo. Divadlo mě zajímalo jen jako zábava na gymnáziu a na JAMU jsem se přihlásil, protože tam byly talentové zkoušky ze všech vysokých škol nejdřív, takže o nic nešlo," zavzpomínal na to, jak se dostal k divadlu a dodal: "Přijali mě, což byl šok jak pro mě, tak pro rodiče."

Po studiích na JAMU v Brně nastoupil nejprve do divadla v Chebu a poté působil v Hradci Králové. Nejvíce pozornosti se v té době dostalo zejména jeho režii Romea a Julie z roku 1982 v Hradci, která bývá považována za "divokou".

V roce 1984 nastoupil Krobot do pražského Realistického divadla. Za režii Čar na dlani V. Šukšina a za Dorstova Merlina získal cenu Českého literárního fondu (1985, 1988).

Ve druhé polovině 80. let poprvé hostoval v Národním divadle, kam roku 1990 nastoupil jako kmenový režisér. Na své konto si zde připsal režii hry Ze života hmyzu bratří Čapků, Goldoniho Mirandolínu či Gogolovu Ženitbu.

Režie Miroslava Krobota v Dejvickém divadle

*O. Kryštofek: Dvanáct měsíčků, 1996
*R. Patrick: Kennedyho děti /Ó, milý Buddho!, 1996
*E. A. Poe: Utišující metoda, 1997
*W. Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, 1999
*G. G. Márquez: Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce, 1999
*I. A. Gončarov: Oblomov, 2000
*O zakletém hadovi, 2001
*A. P. Čechov: Tři sestry, 2002
*M. Krobot: Sirup, 2002
*W. A. Mozart: Kouzelná flétna, 2003

Jeho vlastní adaptace a režie Roku na vsi bratří Mrštíků získala Cenu Alfréda Radoka jako nejlepší inscenace roku 1993, Krobot si za tuto hru odnesl také cenu Nadace Českého literárního fondu za dramatizaci.

V roce 1996 Krobot z Národního divadla odešel, aby se stal uměleckým šéfem Dejvického divadla. Režisér zde vystřídal soubor Jana Borny (ten přešel do Divadla v Dlouhé) a přivedl sem nejprve své studenty z pražské DAMU, posléze i další herce, například Ivana Trojana.

Na dejvické scéně se pod jeho režijní taktovkou hrály a hrají například Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (1999), Oblomov (2000), za něhož získal opět cenu Nadace Českého literárního fondu za dramatizaci, představení Tři sestry (2002), jeho vlastní hra Sirup (2002) a nově Mozartova Kouzelná flétna.

Vedle režírování a funkce uměleckého šéfa DD je Miroslav Krobot také pedagogem na katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, příležitostně se věnuje rovněž herectví. Za ztvárnění role otce v Zelenkových Příbězích obyčejného šílenství si roku 2002 dokonce odnesl Cenu Alfréda Radoka jako Talent roku.