Divadlo na rozcestí. Roste síla regionů, ale problémy s penězi zůstávají

  13:59aktualizováno  13:59
Zajímavé premiéry, rostoucí síla regionů, ale i věčný boj s dotacemi a komisemi. Sobotní udílení Cen Thálie zastihlo české divadlo ve stejném stavu jako loni, k dobru mu však lze přičíst úspěšné mezinárodní spolupráce.

Záběr ze hry Viktor aneb Dítka u moci | foto: Divadlo v Dlouhé

Smířlivá, chápající, bohorovná versus hašteřivá, tápající, nesnesitelná. Dvě velké rozdílné role Ivy Janžurové hezky rámují loňský divadelní rok. Zatímco ho začátkem jara zahájila v pražském Stavovském divadle veleúspěšnou Audiencí u královny, s nástupem zimy jej uzavřela rolí Božské Sarah v pražském Divadle Kalich.

Záběr ze zkoušek hry Audience u královny

Už po březnové premiéře první hry prorokovali Janžurové další Thálii. Janžurová se však nominace v sympatickém gestu vzdala, aby uvolnila příležitost mladším kolegům.

I když kdo ví, zda by to dopadlo rozdílně, kdyby tak neučinila. Herecká asociace, která Ceny Thálie uděluje, se totiž léta netají neprotekčními sympatiemi k regionům. Nenásilně propagovat oblastní divadlo je chvályhodné a vzhledem k tomu, že posledně se pražské scény prosadily do nominací výrazněji, dá se čekat, že aktuální ročník opět vyzní spíše pro ty mimopražské. Ostatně, že má smysl honorovat méně známé herce se ukazuje aktuálně v pražském Divadle v Dlouhé, kde za mužský činoherní výkon loni oceněný Michal Isteník nyní ztvárnil titulní roli v klasice Oblomov.

Kritici ocenili Ostravu

Marek Cisovský (uprostřed) ve hře Slyšení

Trend Thálií shodou okolností kopírovaly minulý víkend i Ceny divadelní kritiky, i když zde se samozřejmě nedá mluvit o nějakém promyšleném příklonu (udělují se na základě prostého hlasování). Ovládla je ostravská Komorní scéna Aréna, která si odnesla si hned pět cen (více zde). Vedle těch pro Divadlo roku a Talent roku (Štěpán Kozub) připadly tři kusu Slyšení (za nejlepší hru, nejlepší původní hru a za nejlepší mužský výkon Marku Cisovskému). Hra Tomáše Vůjtka a režiséra Ivana Krejčího pojednávající o svědomí Adolfa Eichmanna patří tedy podle kritiků k tomu nejlepšímu, co se v loňském roce na našich jevištích uvedlo.

Slyšení za sebou nechalo i divadelní událost podzimu, kterou nepochybně byl návrat Dušana D. Pařízka na české pódium. Ten zde ve spolupráci pražského Studia hrdinů, Theater Bremen a festivalu Wiener Festwochen připravil kus Kauza Schwejk, kterým si splnil odkládaný sen zinscenovat po svém Haškovo dílo. Pařízek, jenž zároveň letos dostal prestižní divadelní cenu v anketě Theater heute za kus Směšná temnota, ve spolupráci s režisérkou Kamilou Polívkovou ukázal divadlo evropského střihu.

Záběr z belgicko-českého představení UBUdneS

Podobně přesvědčivě vyzněla i další mezinárodní spolupráce, tentokrát z rukou Petra Formana a režiséra Axela de Booserého, kteří se svým česko-belgickým týmem připravili moderní verzi Jarryho Krále Ubu pro Plzeň, Evropské město kultury. Kus UBUdneS, který se v prostorách Papírny Plzeň hrál jen omezený čas, by si další návrat na české pódium rozhodně zasloužil. Dobře si loni v zahraničí vedlo i jedno ryze české nastudování, přes dva roky starý Hamlet pražského Švandova divadla.

A co zaujalo dál? Dva silné kusy letos uvedlo už zmíněné Divadlo v Dlouhé, nejdříve technicky výraznou Lidskou tragikomedii a dále kontroverzní surrealistický manifest Viktor aneb Dítka u moci. Pražské Dejvické divadlo si udrželo svůj dlouholetý vysoký standard Shakespearovou Zimní pohádkou i překvapivou režisérskou prvotinou Ivana Trojana Zásek.

Záběr ze hry Doktor Živago

Pražské Divadlo Na zábradlí, které loni Ceny kritiky zválcovalo kusy Velvet Havel a Požitkáři, letos na úspěch navázalo jen jednou, ale asi o to zdařilejší adaptací Pasternakova románu Doktor Živago. I když kvůli autorským právům jen na velice omezenou dobu. Z regionů si vedle ostravské scény renomé nadále drží královéhradecké Klicperovo divadlo, loni se blýsklo třeba Evženem Oněginem v režii dua SKUTR.

Pražské Národní divadlo na podzim ožilo slíbenou Novou krví, tedy konceptem nastupujícího Daniela Špinara. I když po umělecké stránce nese jeho angažmá první ovoce až letos, už loni na sebe první scéna upozornila povedenými návštěvními akcemi ve svých budovách.

Zavedené značky zůstaly

Vedle řádky podařených děl a chvály se však ani loňský rok neobešel bez situací, které potlesk uslyší jen stěží. Opět bylo dost krvavých očí z přidělených dotací. Dvěma zaběhlým pražským scénám, Divadlu Na Fidlovačce a Semaforu, hrozil kvůli nedostatku financí zánik.

Divadlo Na Fidlovačce

Eliška Balzerová jako Dolly ve hře Dohazovačka

O novém vedení Divadla Na Fidlovačce se můžete dočíst zde.

Obě divadla však díky silným osobnostem v čele situaci ustály. Elišce Balzerové se podařilo najít sponzory a úspěšně předat ředitelské křeslo, Jiří Suchý svou legendární scénu sídlící v Dejvicích zprvu sponzoroval sám, pak mu sympaticky přilepšoval tvůrčí činností (galakoncert, prodej grafik či koncept předražených vstupenek), dokud nedostal letos grant. Nyní naopak docela vysoký.

Takové štěstí už v metropoli nemělo Divadlo v Řeznické a hlavně soubor Company.cz v Divadle Komedie, který s koncem dubna v prestižním pražském prostoru končí. Loňské dotační šarvátky tak mají minimálně jednu oběť. A další padlé počítá kladenská scéna, kde za ne úplně jasných okolností s koncem roku skončil i umělecký šéf Daniel Přibyl stojící za tamními divadelními úspěchy. Jako útěcha snad může souboru posloužit Cena kritiky pro Marii Štípkovou.

A kdo tedy vyhraje letošní Thálie? Třeba to bude Jan Meduna za těžkou roli Viktora v Divadle v Dlouhé. Třeba to bude Igor Orozovič za perfektně zvládnutou úlohu Jiřího Traxlera v Havelkově swingovém muzikálu. A třeba někdo úplně jiný.

  • Nejčtenější

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Vivat Vlasta! Do „života čtvrtého“ vyprovodil Chramostovou dlouhý potlesk

Státní hymna a dlouhotrvající potlesk v zaplněném Národním divadle vyprovodily zesnulou herečku Vlastu Chramostovou....

RECENZE: Eurokriminálka Princip slasti. Cestopis zabírá líp než vražda

Části ženských těl poházené po třech městech mají účel i efekt. Horší je, že vyšetřovatelé z daných zemí se v...

RECENZE: Angelina Jolie a Michelle Pfeifferová vedou Hru o trůny tchyní

Pět let po prvním snímku se Angelina Jolie a Elle Fanningová vracejí do rolí kouzelné vládkyně temných blat a její...

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Neúprosný konverzační lynč i výpověď čtyřicátníků. Říjnová divadla zaujmou

Polovinu podzimu zdobí množství divadelních premiér. Svou první novinku sezony nachystala pražská Xdesítka, v ABC pak...

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

Střihavka se vrací jako Ježíš. Muzikál pobuřoval v Jižní Africe i Rusku

Pro církev a věřící nadmíru kontroverzní dílo, pro fanoušky opěvovaný zážitek. Od prvního světového uvedení muzikálu...

Premium

Díky Gottovi jsem nemusel psát pod pseudonymem, vzpomíná Jiří Suchý

Jiří Suchý oslavil 88. narozeniny, jeho Semaforu je šedesát let. Je to hodně? Principál divadla překypuje energií a...

KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo
KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo

Měli jste možnost si přečíst o mém porodu a o pobytu v porodnici na šestinedělí. Nyní bych chtěla rozvést poslední a nejtěžší část mého příběhu. První půlrok mého mateřství.

Najdete na iDNES.cz