„Fenomén Járy Cimrmana mě fascinoval. Všechna představení, tedy zhruba pět tisíc lístků, byla vyprodána během čtrnácti dnů. I na Karla Gotta to trvá déle!“ konstatuje iniciátor projektu, ředitel Dominik Centra Ivan Jáchim.
„Bylo to super! Ale oni jsou všichni už takoví dědečci - z videa, z filmů a z televize je znám mladší,“ jásala patnáctiletá cimrmanovská fanynka Pavla Eismannová z Plzně. „Škoda, že jsem ty hry neviděl všechny. Dostal jsem se jen na přidanou Afriku,“ dodal posmutněle její otec.
„Všech čtrnáct her bylo vyprodáno úplně stejně. To znamená, že ani jedna není propadák, a to nás jako autory těší,“ říká spokojeně Zdeněk Svěrák.
Festival, jenž uvedl všechny inscenace za bezmála čtyři desítky let existence divadla, a to v pořadí jak vznikaly, byl pro soubor příjemným bilancováním.
„Ani jednu jsme nemuseli zkoušet a oprašovat. Jen s výjimkou opery Cimrman v říši hudby, a tu zkoušíme vždycky. Na jevišti je s námi i malý orchestr, takže si musíme nastavit hlasitost a dát vše dohromady,“ dodává Zdeněk Svěrák, jenž se objevil na jevišti Divadla Miroslava Horníčka především ve starších inscenacích. V novějších kusech se publiku představovalo obsazení s Ladislavem Smoljakem.
„Už jsem si začínal připadat jako plzeňský herec. Každý den jsem jel do práce do Plzně, těšil jsem se, jak v půl sedmé přinesou chlebíčky…“ směje se Svěrák.
Divadlo v suterénu Domu kultury Inwest mu za více než dva týdny festivalu přirostlo k srdci i jinak než občerstvením. „Je to velmi příjemné divadlo, mám rád hlediště do kopce, kde každý divák dobře vidí. Jedinou nevýhodou je tu opona. Ten, kdo vymyslel k oponě elektromotor, zapomněl, že klika je lepší,“ říká Svěrák.
„My v některých místech potřebujeme, aby se opona zavřela rychle, jinde pomalu. A to s motorem nejde. Ve hře Němý Bobeš jsme proto říkali, že tady Cimrman požadoval rychlé spadnutí opony. A lidé se smáli, jak stojíme ve štronzu a čekáme, až se červený samet pomalu zavře,“ dodává Zdeněk Svěrák.
Jedinečný festival, který uvítali všichni milovníci cimrmanovského humoru, studenti cimrmanologie i další příznivci dvojice Svěrák - Smoljak, skončil a nebude se už nikdy opakovat.
„Jsem rád, že jsme to všichni ve zdraví přežili. A teď se začneme připravovat na podzim, kdy bychom měli jet hrát pro českou komunitu v Bruselu. Zjistili jsme, že je tam spousta mladých lidí, kteří naše hry citují. A protože Jára Cimrman byl Evropan a světoběžník, rozhodli jsme se, že v hlavním městě Evropy prostě hrát musíme,“ uzavírá Zdeněk Svěrák.
14. února 2005 11:27
