Fakt, že Dostál zřejmě zůstane i v Grossově vládě, nechce katolická církev - stejně jako předloni - oficiálně komentovat. Jeden z jejích biskupů se na dotaz ČTK vyhnul odpovědi se slovy, že se necítí být k tomu dostatečně kompetentní.
Mezi některými církevními pracovníky ovšem panuje nahlas nevyřčený názor, že Dostálovo setrvání na ministerstvu je pro církve špatné. Poukazují zejména na spory kolem církevní legislativy vycházející z odboru církví.
Jeho ředitelkou je od Dostálova příchodu v roce 1998 Jana Řepová. Církve o ní tehdy tvrdily, že by jako bývalá poradkyně někdejšího premiéra Václava Klause mohla být jednou z osob stojících za smetáváním návrhů směřujících v předchozích letech k hledání nového modelu vztahu státu a církví.
Vztah k Dostálově ministerstvu vyjádřily církve už loni vesměs pozitivní reakcí na úvahy, že by církevní agenda přešla pod tehdejšího unionistického místopředsedu vlády Petra Mareše.
Proti tomu, že se tak nakonec nestalo, sice nic neměly, není to podle nich rozhodující, vyjádřily ale naději, že ministerstvo Pavla Dostála bude jednat korektně a že bude respektovat právo.
Ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch naopak tvrdí, že je osobně rád, že Dostál zůstane. Odpověděl nyní ČTK stejně jako před dvěma lety: "Mám s ním dobrý kontakt a vidím v pokračování jeho práce ve stejné vládní funkci náležitou kontinuitu."
Na stanovisku z roku 2002 není podle Riedlbaucha co měnit, ani ve vztahu k ministrovi, avšak ani k postavení umělců ve společnosti. A v té souvislosti se nyní podivil nad opakující se situací. Už předloni totiž vyjádřil naději, že vláda udělá maximum pro to, aby umělci byli konečně společností vzati vážně a byli také správně finančně ohodnoceni.
"Vím, že Pavel Dostál dobře zná problémy, které kulturu tíží, a že je plný dobré vůle věcmi pohnout. K tomu ovšem nemůže být neustále 'sám voják v poli', bombardovaný ze všech stran," uvedl tehdy ředitel filharmonie.
Vládu vyzval, aby si naplno uvědomila nezastupitelnou roli špičkové kultury v životě i její význam pro reprezentaci státu. Jinak podle něj jde o veliký hazard do budoucna, který se týká v důsledcích každého.
Už před dvěma lety Dostál považoval za nejdůležitější zvýšit podíl výdajů na kulturu na úroveň obvyklou v zemích Evropské unie, tedy na jedno procento ze státního rozpočtu. Oponenti ho kritizují, protože se to nedaří; je to stále jen něco přes polovinu požadovaného jednoho procenta - loni 0,66 procenta.
Stínová ministryně kultury ODS Miroslava Němcová letos v červnu konstatovala, že je patrný pokles procenta HDP, které jde z rozpočtu na kulturu. Žádný pokrok se podle ní nepodařil ani ve vztahu státu a církví, který se spíše ještě vyostřuje. Ministerstvo také několikrát nechalo zcela bez prostředků regionální divadla nebo symfonické orchestry, uvedla.
