Žáci z praktických škol bývají na život připraveni lépe, říká ředitelka

  17:55aktualizováno  17:55
Ředitelka Základní školy praktické a speciální v Chebu Miloslava Hartmannová se rušení takzvaných zvláštních škol nebojí. Tvrdí, že v systému vzdělávání mají své opodstatnění, protože dětí se specifickými vzdělávacími potřebami přibývá. A odmítá děti dělit na romské a neromské.

Miloslava Hartmannová, ředitelka Základní školy praktické a speciální v Chebu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Podle Miloslavy Hartmannové jsou jen děti snaživé a ty, které se ve škole příliš nesnaží. K jakému etniku patří, je přitom zcela lhostejné.

Jak dlouho pracujete ve školství?
S tříletou přestávkou od roku 1980. V chebské škole na Kostelním náměstí učím již 24 let. Z toho 8 let ve funkci ředitelky.

Jak vnímáte neustálé rozepře kolem škol speciálních a praktických, kterým se laicky také říká zvláštní?
Rozhodně nám to život neulehčuje. Přiznám se, že už jsem vůči všem takovým výpadům imunní. Ale členy učitelského sboru musím neustále uklidňovat. I přesto však někteří učitelé odcházejí. Nevědí, co se školou bude a nejsou ochotni dlouhodobě snášet nejistotu. Tragédií našeho školství je to, že do něj mluví prakticky kdokoli, často i ti, kteří ve škole nikdy neučili. Jako příklad uvedu různé neziskové organizace.

Proč si myslíte, že speciální a praktické školy mají ve vzdělávání své opodstatnění?
Dětí se specifickými vzdělávacími potřebami přibývá. Před patnácti lety chodilo na naši školu 125 žáků, z toho 112 na základní školu praktickou a 13 žáků na speciální školu. Od té doby se stav žáků na ZŠ praktické moc nezměnil, ale přibylo dětí se středním mentálním postižením, s více vadami a autistů. Nyní je takových dětí třiašedesát. Pravdou je, že od roku 2005 vzděláváme i děti, které jsou velmi těžce postižené, ale i tak jde o značný nárůst. Učí je speciální pedagog ve stacionáři Mája, kde máme 12 žáků.

Co pro vás bude znamenat, pokud stát, jak avizuje, zruší přílohu vzdělávacího programu pro základní školy, která řeší vzdělávání dětí s lehkou mentální poruchou?
On se nezruší jen vzdělávací program, ale i související učební plán, který předepisuje méně hodin naukových předmětů a naopak více pracovních činností. To by znamenalo, že se tyto děti budou učit šest a více hodin denně. Měly by mít stejný počet hodin cizího jazyka jako na ostatních školách a dokonce se uvažuje o tom, že se později začnou učit ještě druhý cizí jazyk. Ale to nezvládnou. Po čtvrté vyučovací hodině už mají problém s pozorností, nejsou schopné nic vstřebat. Osmdesát procent těchto dětí nezvládá pořádně češtinu.

Co si myslíte o tom, že by se v budoucnu děti s lehkou mentální poruchou měly učit v běžných třídách?
Především by to bylo drahé. Každé takové dítě potřebuje asistenta. A tady nastává další problém. Asistentem se může stát po absolvování osmitýdenního kurzu prakticky kdokoli. Je takové vzdělání dostačující? Mentální retardace je v systému vzdělávání specifikem, které vyžaduje vysokou odbornost, dlouholetou praxi a také vzdělávací program, který umožní těmto žákům dosáhnout v rámci jejich možností na co nejvyšší stupeň vzdělání. Obávám se, že tohle by v běžné třídě nebylo možné.

Ve škole na Kostelním náměstí se ale vzdělávají i děti bez mentálního postižení. Prostě jen ve škole selhaly...
Menší počet žáků ve třídě, nižší nároky i individuální přístup takovým dětem pomáhají. Vloni však začala platit vyhláška, která říká, že děti bez zdravotního postižení se nesmí vzdělávat zároveň s žáky s mentálním postižením. Měly by se vrátit zpět na běžnou základní školu. Oslovila jsem proto rodiče těchto dětí, abych jim to oznámila. Ani jeden z nich od nás své dítě neodvedl. Pokud rodiče nechtějí, nikdo jejich děti přeřadit nemůže.

Takže o vaši školu je zájem? Nemají například romští rodiče pocit, že navštěvovat „speciálku“ je pro jejich děti diskriminující?
Kdybych vám měla říkat, kolik romských rodičů k nám chodí a chtějí sem své děti dostat, nebudete mi věřit. Svou roli hraje i to, že jsou u nás děti spokojené. Mají svého třídního učitele, který je doprovází a učí základní předměty od první třídy do devítky. Díky tomu, že ve třídě je maximálně 14 žáků, je možné ke každému žáku přistupovat individuálně a třeba i lépe odhalit šikanu.

Kolik máte v současné době žáků?
Základní škola praktická vzdělává 104 dětí, speciální 63 a již druhý rok máme přípravnou třídu, kde je 13 dětí. Celkem k nám chodí 180 žáků.

Co vás nejvíce na současné době trápí?
Trápí mne, že společnost a některé neziskové organizace chtějí problém sociálně vyloučených řešit rušením základních škol praktických. Tvrdí, že vzdělání, které poskytujeme našim žákům, je dostatečně nepřipraví pro budoucí povolání, že nemohou pokračovat na střední škole, a tím získat odpovídající práci. Opak je pravdou. Naši žáci mají stejnou možnost se vyučit jako jejich vrstevníci ze základních škol. Často jsou pro budoucí povolání připraveni lépe než oni, protože mají více hodin pracovního vyučování. To potvrdí každé učiliště.

Co byste si v souvislosti se školou přála do budoucna?
Aby se nás zřizovatelé nezříkali, aby ministerští úředníci zachovali náš učební plán s větším zaměřením na praktické činnosti a společnost řešila problémy sociálně vyloučených jejich větší motivací pracovat, než jenom pobírat sociální dávky.

Nejčtenější

Chyby bankomatu využili i další lidé, jeden vybral 170 tisíc

Ilustrační snímek

Karlovarští policisté obvinili dalších pět lidí, kteří využili chyby jednoho z bankomatů. Ten namísto tisícikorun...

Česko - Německo 5:4, hokejisté ustáli dramatický závěr

Český útočník David Tomášek se tlačí do zakončení v utkání proti Německu.

Hokejová reprezentace zvládla dramatickou přetahovanou s Německem a svůj třetí zápas série Euro Hockey Challenge...

Tajemné křeče ho ničily. Byla to bezmoc, vzpomíná Mensator

Trenér sokolovských brankářů Lukáš Mensator.

Bylo to pro něj tehdy zlaté play off od začátku do konce. Jen pár vteřin po zahajovacím vhazování prvního čtvrtfinále...

Česko - Německo 5:4, národní tým ztrácel, skóre ale otočil

Český útočník Tomáš Zohorna (v bílém) bojuje u mantinelu s obráncem Německa...

Vydřené vítězství. Hokejová reprezentace porazila Německo 5:4, a zvládla tak i čtvrtý zápas série Euro Hockey...

Druhá liga: Budějovice odskočily Jihlavě na devět bodů, Brno je třetí

Momentka z utkání Prostějov (v bílo-modrém) vs. Sokolov. Jan Polák (s míčem)...

Fotbalisté Českých Budějovic porazili ve 23. kole druhé ligy Táborsko 4:0 a v čele odskočili Jihlavě na rozdíl devíti...

Další z rubriky

Vystopovat živého vlka není vůbec snadné, říká koordinátorka hlídek

Štěpánka Kadlecová, koordinátorka krušnohorských Vlčích hlídek, se svým psem...

Vlci se vracejí do Krušných hor. V současné době jich zde podle Štěpánky Kadlecové, koordinátorky místních Vlčích...

Ve vrácené kauze větrných elektráren u Aše soud zhodnotí odposlechy

Ašský radní Jiří Červenka.

Okresní soud v Chebu pokračoval v projednávání kauzy uplácení a zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti se...

Malý Nicolas začal konečně chodit, lékaři ho teď musí na nohou udržet

Nicolas Úbl se od narození pere s těžkým postižením.

Ještě ani nechodí do školy a už má za sebou pět náročných operačních zákroků. A další ho ještě čeká. Poté, co pětiletý...

8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze
8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze

Pojďme ke Dni Země začít s malou změnou, co má ale velké důsledky. Vyberte si pár tipů, které vás osloví nejvíce a jsou pro vás nejsnazší. I maličkostmi ušetříte přírodu, peníze a vlastní čas.

Najdete na iDNES.cz