To také dokazují projekty Petry Mrhálkové, jako například vyvýšené záhonky nebo plánovaná dřevěná zvonice, která by měla stát už koncem léta. A aby toho nebylo málo, tak spolu s kolegy vymýšlí pro děti vlastní legendy z okolí Jakubova. „Největší výhodou vesnických školek je, že děti přijdou do kontaktu s přírodou,“ říká. Do dění zapojuje dokonce i místní obyvatele, kteří ve školce nemají děti.
Jaký je rozdíl mezi vesnickou a městskou mateřskou školou?
Výhodou městských mateřských škol je bezpochyby snadnější dostupnost. Můžete se zapsat do školky prakticky v místě bydliště. Město také nabízí větší množství kulturních akcí, které lze realizovat bez velkého plánování a příprav. Na druhou stranu pro nás není problém objednat dopravu, která odveze děti, kam potřebujeme. Jezdíme do knihovny, do divadla, byli jsme v dětském centru v Karlových Varech nebo ekocentru v Ostrově. Zásadní nevýhody městských školek vidím v určité anonymitě. Rodiče se mezi sebou ani neznají. I přes snahu mateřských škol o zapojení rodičů do práce s dětmi je školka většinou vnímána jako hlídací služba. Hovořím paušálně. Netvrdím, že nejsou mateřské školy, kde spolupráce funguje na vysoké úrovni. My tady ve vsi máme úžasnou podporu. Vnímáme kladné odezvy od občanů a vedení obce záleží na ideálním fungování školy. Až tady jsem se setkala s přístupem, kdy se vedení obce vždy snaží reagovat na požadavky, aby se našlo řešení, kompromis nebo nějaké východisko.
Mohla byste nějak shrnout specifika vesnických školek?
Největší výhodou vesnických školek je, že děti přijdou do přímého kontaktu s přírodou. Děti se vzdělávají přirozenou cestou a v širších souvislostech. Existuje mýtus o vesnických školkách, že zde děti nemají tak kvalitní vzdělávání jako děti z měst. Z pohledu naší mateřské školy je takový mýtus nesmyslný. Díky menšímu kolektivu je zde zcela naplňován požadavek na individuální přístup k dítěti, uplatňujeme moderní formy a metody výuky a naplno využíváme potenciál naší školy. Ráda bych také zdůraznila jeden důležitý fakt. V dnešní době panuje rivalita mateřských škol kvůli ne zcela ideálnímu financování státního školství. Školky dostávají finance podle počtu zapsaných dětí, což diskriminuje malé vesnické školy. Přesto bych ráda vyzdvihla spolupráci s dalšími mateřskými školami podobného typu v našem regionu, například Velichovem, Kyselkou. Považuji je za naše partnerské školy.
Petra Mrhálková
|
Jak se z klasické učitelky v mateřské škole stane ředitelka?
Vystudovala jsem předškolní výchovu na Západočeské univerzitě v Plzni. Náhodou se mi do rukou dostalo vyhlášení konkurzu na místo ředitele v mateřské škole Jakubov. To bylo minulý rok před prázdninami. Po úspěšném absolvování konkurzního řízení jsem do školky nastoupila v září 2017.
Měla jste představu, jakým směrem chcete školku vést?
Začala jsem přemýšlet o tom, jaká by mohla být koncepce školy. Školka je docela odříznutá od světa, ale místo mě naprosto uchvátilo. Je takřka v přírodě, v blízkosti lesa, v krajině na krásném místě. To byl impulz, kdy jsem si řekla, že takového potenciálu musím využít.
Měl zájem o přírodu velký vliv na vaše budoucí plány?
Je důležité, aby se v dětech od útlého věku budoval vztah k ní. Vymýšlíme tedy projekty, kde je příroda a zodpovědný vztah k životnímu prostředí zásadním konceptem. Navazujeme tím i na rámcový vzdělávací program předškolního vzdělávání.
O jaké projekty se tedy jedná?
Už od počátku byl pro mě důležitý vstřícný postoj zřizovatele a rodičů. Hned na podzim jsme svépomocí na zahradě zřídili vyvýšené záhony. Teď bychom na nich chtěli začít pěstovat. Děti k nim mají neomezený přístup, budou se starat o rostlinky a pěstovat zeleninu nebo ovoce. Říkáme tomu činnostní učení a zážitková pedagogika, jejímž principem je pravidelné setkávání dítěte s místem, kde se například stará o rostliny, pozoruje jejich růst, vývoj a proměny. To je pro děti moc důležité. A jako odměnu pak mají plod nebo kytičku. Odměna v této podobě rozvíjí osobnost dítěte a určité charakterové vlastnosti. Dalším projektem je vybudování hmyzího hotelu, do kterého děti nasbíraly přírodní materiál, a vytvořily tak útočiště pro hmyz. S tím je propojené i další vzdělávání dětí. Do budoucna chceme nad zahradou školy vybudovat ještě zvířecí farmu. Tento nápad vznikl opět na základě spolupráce s obcí.
Jaká zvířata by na farmě měla být?
Zvířátka ještě vymýšlíme, ale bereme si příklad z různých ekocenter a menších zoologických zahrad. Bereme v úvahu nenáročná zvířata na chov, která navíc představují minimální bezpečnostní rizika pro děti. Souvisí to opět s tím, že děti nebudou pouhými pozorovateli, ale ke zvířatům se dostanou prakticky kdykoliv; budou je krmit a starat se o ně. A tím se opět dostáváme k praktické funkci vyvýšených záhonů, kde si děti mohou pro zvířata něco vypěstovat. Jedná se o přirozenou cestu, jak poznat fungování ekosystémů v základní formě.
Slyšela jsem, že vyhlašujete různé výzvy, do kterých zapojujete i místní. Je to pravda?
Ano, je to pravda. Vyhlašujeme výzvy pro obyvatele Vojkovic a Jakubova, kde se na ně obracíme s různými prosbami. Nechceme tím nikoho obtěžovat, jde nám především o spolupráci a rozvíjení pozitivních vzájemných vztahů. Žádali jsme například o návrhy na symbol školky nebo zvon do zvonice.
Zvonice tedy bude další unikát?
Před školku si necháváme vytvořit tři metry vysokou dřevěnou zvonici. Spojíme tak dohromady několik důležitých faktorů. V první řadě má význam hlavně pro děti. Zvonění vytváří určitý druh rituálu, které mají děti rády a přispívají k pozitivnímu vztahu k mateřské škole. Další funkcí je zatraktivnění místa. Zvonice bude volně přístupná pro všechny. Rádi bychom, aby si lidé zpestřili procházku nebo výlet zastávkou u zvoničky.
Můžete přiblížit projekt vojkovicko-jakubovských povídaček? O co vlastně jde?
Jedná se o smyšlené příběhy, které nemají historický podtext, ale vážou se k místům v okolí. Děti se podílejí na vzniku díla. Což je jedna z hodnot, kterou získávají. Další je, že získávají povědomí o místě, kde žijí a budují si vztah k regionu, kde vyrůstají. Zatím máme dvě povídačky O rytíři z Holzburgu a O bábě Vichřici. Až bude pověstí víc, rádi bychom je vydali i knižně, což má opět určitý přesah k dění v obci.
