„Děti pozor! Jdou kozy, takže nebudeme utíkat, ale chovat se klidně a tiše,“ vysvětluje své svačící třídě kantorka Eva Juštíková. Učí v první lesní školce, která od září funguje ve Svatošských skalách. Zatím je otevřená jen v úterý a ve středu a její osazenstvo tvoří kromě paní učitelky deset dětí. Protože je venku hezky, tráví mezi zvířaty nebo v lese prakticky celý den.
„Rodiče, kteří o lesních školách neslyšeli, si myslí, že tu lezeme po stromech, tak to ale není. Děti učíme všechno to, co by se v klasické školce naučily z obrázků, ty my ale nepotřebujeme. Umíme pojmenovat zvířata a poznáme, jaká šiška ke kterému stromu patří,“ vysvětluje Eva Juštíková.
Ačkoli lesní školka funguje teprve měsíc, už si všímá, jak se dětem díky běhání v terénu a práci s přírodninami typu šiška nebo klacek zlepšuje motorika. Den v lesní školce přitom začíná v půl deváté ráno, a to na parkovišti v Doubí, neboť vjezd do Svatošských skal je bez povolení zakázaný.
„Rodiče tam na nás už čekají a my jejich děti do školky svážíme transportérem,“ říká Martina Šilhánová z karlovarské mateřské školy Elipsa v Doubí, která lesní mateřinku provozuje.
Po příjezdu na místo si děti zazpívají a najdou polínko nebo březovou kůru, která slouží coby palivo tamnímu vytápěnému srubu. Pak následuje svačina nebo snídaně, dopolední jízda na koních či procházka v lese a oběd. Ten si netypická mateřinka dováží ze školy v Doubí.
„Po obědě mají děti odpočinek. Protože je venku ještě hezky, vytáhneme jim před srub vysoké matrace a ony si zalezou do spacáků. Kdo chce, ten spí, kdo nechce, prohlíží si třeba knížky. Vždy se je ale snažíme uspat, aby si pořádně odpočinuly,“ líčí Eva Juštíková, která děti vyučuje do půl páté odpoledne. Už nyní se připravuje a těší na to, jak bude předškoláky učit věci, které budou potřebovat pro nástup do první třídy.
Rodiče, kteří dali své potomky do lesní školy, jsou s jejich vzděláváním velmi spokojení. Růžena Valková tam svého tříletého syna přivedla na doporučení kamarádky. „Když jsem si pro něj poprvé přijela, vypadl z auta celý od bláta a s úplně červenými tvářemi. Byl neskutečně nadšený a celou cestu domů mi vyprávěl, co ve školce dělali, že kuna kouše a kůň má nozdry,“ vypráví.
Na nové mateřince oceňuje, že naučí děti nenásilnou formou vše, co by znaly i z klasické školy, navíc s mnohem většími ohlasy. Protože do ní může její syn chodit jen dva dny v týdnu, další tři navštěvuje klasickou školku.
Ačkoli se provozovatelé řady lesních mateřinek v Čechách nyní obávají zániku kvůli zákonu o dětských skupinách, provozovatelé té karlovarské jsou v klidu. Zákon požaduje stálé prostory a hygienické zázemí a školka ve Svatošských skalách obojí má. Třídu i sociální zázemí totiž ukrývá vytápěný srub. „Domnívám se, že požadavky nového zákona splňujeme,“ říká Martina Šilhánová.
